Máme postup ve své moci, možná stačí i remíza 0:0. Je jen otázkou, zda s takovým fotbalem zůstávat na ME. Jak říkal trenér Pospíchal, "fotbal nemá logiku". Je to i dnes naprostá pravda.
Kvalifikaci na ME jsme velice dobře začali.
Válcovali jednoho soupeře za druhým a z předvedené hry plesalo srdce fanoušků.
V závěru jsme do Francie doklopýtali a těšili se na finálové boje.
Zápas se Španělskem byl smutnou podívanou.
Naši hráči jen smutně přihlíželi, jak soupeř exceluje a bod jsme si opravdu nezasloužili.
Trenér to omlouval silou Španělů, a příští zápas slíbil, že bude úplně jiný.
75 minut to byla hra kočky s myškou, my jsme opět hráli 2. housle.
Podobně jako v Amadeovi když císař zívl, i zde se stal zázrak.
Chorvatští fanoušci způsobili bengálskými ohni přerušení zápasu, a hrozilo i jeho ukončení.
Když se opět začalo hrát, dosáhli jsme neuvěřitelné remízy a v úterý na Turka.
Situace je zajímavá, můžeme bez výhry postoupit ze skupiny. Dva nejhorší na třetím místě půjdou z kola ven, ale kteří?
Situace ve skupině A: Rumunsko nemusí porazit srdnatou Albánii a pak by s dvěma body byli na tom stejně jako my. Stejně tak Švédové, kteří hrají možná otřesněji než my, ale remíza s Belgií by zase dávala šanci našim. O to více je zajímavé ještě sledovat situaci ve skupině F, kde půjdou přímo zřejmě Portugalci a boj o každý bod Islandu, Rakouska a Maďarska o druhé, resp. třetí místo by také mohl přinést tým na třetím místě s nízkým počtem bodů.
Možná zázrak ze závěru včerejšího zápasu ukáže, že tým na to má a budeme soupeře porážet.
Proto je fotbal krásný, stačí pár minut a veškeré teorie jsou postavené na hlavu a přeji, aby vyhrála druhá varianta.
