Svoboda. Solidarita. Spravedlnost. Pod psa

Nemohu-li se SVOBODNĚ rozhodnout s kým budu SOLIDÁRNÍ, tak to asi nebude SPRAVEDLNOST.

Zelenej Paroubek

Kongres PES byl prý ve znamení sebereflexe - míní Jiří Paroubek. Z jeho projevu mi však jakákoliv sebereflexe  páně Paroubka uniká. Co takhle papalášský styl života jeho i jeho spolubojovníků v Evropě v rámci třídního boje trochu omezit. Co takhle dát jejich levicovým voličům znamení, že socialistický politik nepreferuje „ kapitalistický způsob života", ale žije se svým voliči a „ lidem jistot tak potřebných" v určité blízkosti. Že s nimi čas od času jde po stejném chodníku a sedí dosažitelný v kavárně na rohu, dostupné každému a nikoliv v nejdražších možných hotelech, zatím co jejich manželky brázdí luxusní butiky. Z projevu J.P. na PES se tak dozvídáme, že evropská levice má být motorem změn. Ta Paroubkova si to vzala tedy opravdu vzala k srdci a pojala se změnit naší státní kasu k nepoznání. Státní kasa je již vlastně majetkem ČSSD ....kdo z vás to má.

A mám-li vzít Paroubkovy sliby vážně, tak snížení emisí o 50% do roku 2050 za které ručí, když ČSSD vyhraje jarní volby, to se vážně obávám co má za lubem ten svěží klučina a jestli neplánuje nám  premiérovat do 100tých jeho narozenin a oslavit pak ještě v rámci státního svátku  ( třeba narození pána J.)diamantovou svatbu v tramvaji a bez dusíku a vlajkou „sliby plníme." Jestli by se o naše státní finance staral po celých těch dalších 40 let, redukci emisí splní i o více než 50% nepochybně, protože návrat k povozům a dělník na kole do fabriky s bandaskou polévky na řidítkách bude běžným jevem.

Bohuslav Sobotka má na stejné stránce také co říci. Selhání finančního sektoru nesmí ohrozit sociální stát, což nedej bože, aby sociální stát ohrozil především jeho a připravil tak možnosti páně stínového ministra financí o další možnosti zřizovat si bydlení z poslaneckých náhrad.

Lubomír Zaorálek zase musí i v krizi udržet důstojnost života. Asi nejlépe toho svého a je plný stesku po cestování vládním vrtulníkem z Moravy do Prahy aspoň jednou týdně. Dnes cestuje opravdu nedůstojně, ale to my všichni na D1.Dále hlásí, že „ Krize je vpravdě monstrum, které bere lidem naděje a zkracuje život." To ale levicová politika  také.

Vrchní náčelník Strany evropských socialistů P.N.Rasmussen objevil zase nového protivníka evropských soc.dem. - strana Gauče. Má zjištěno, že 57% voličů , převážně levicových, tedy ve volbách do EU zůstali na gauči. Posteskl si, že se nepovedla adekvátní osvěta levicové politiky. Podle mého se povedla - levičák na gauči byl naopak soc. dem politikou posledních let natolik osvícen, a též ujištěn, že z gauče nemusí a až se zvednou daně té nenasytné buržoasii, tak dostane na gauč pod záda ještě teplou deku.

Dále se dozvídáme, chamtivost nesmí být příčinou problémů ve společnosti, ale sebereflexe od Rasmussena nepřichází, a tak se nedozvídáme o vypleněných státních kasách napříč Evropou, kdy levice chamtivá voličských hlasů rozdávala všechno všem bez jakékoliv vize do budoucna a věčným ujišťováním, že stát své dluhy splácet nemusí. Náš Jiří P. coby hostitel PES dotahuje tyto bláboly k dokonalosti.

Mimo pár ošoupaných hesel hodících se leda tak do třídního boje třicátých let ze sebe nemá levice co vydat. Vydat už nemá ani co ze státních kas, které zejí prázdnotou po velkolepém sociálním tripu posledních let a desetiletí. Doufám, že i na jaře 2010 zůstanu jejich voliči doma na kanapi vědomi si toho, že lepší kanape pod zadkem než slíbená postel s nebesy.