Důvodem není a nesmí být náboženská nesnášenlivost ve vztahu k islámu. Není jím primárně ani nařčení, že se jedná o militantní náboženství nebo výrazná kulturní odlišnost jeho vyznavačů. Pro politika musí být vodítkem pro rozhodování především racionální vyhodnocení předpokládaných možných přínosů či rizik pro společnost, jejíž zájmy má přednostně zastupovat a prosazovat.
V případě islámského centra (mešity) je nutné na základě zkušeností ze zahraničí a neuspokojivého globálního vývoje vztahů mezi západem a islámskými zeměmi dbát zvýšené předběžné opatrnosti. Islám totiž není kompatibilní s naším právním řádem a civilizačními hodnotami. Toto je zásadní a skutečný problém. V ideálních podmínkách je částečně překonatelný. K těm má ovšem současnost velmi daleko. Ponechávám stranou z jakých reálných důvodů, protože to by byla už úvaha na jiné téma.
Vybudování veřejné islámské instituce by v každém případě zmíněný problém urychleně nastolilo. Vznikl by tak větší prostor ke zneužívání náboženských a kulturních odlišností jak ze strany menšiny, tak i zcela nepřipravené většinové společnosti. Naše nezralá demokracie jen s obtížemi a ne příliš úspěšně, řeší své vlastní problémy (např. integraci Romů, sociální reformy…). Bylo by proto krajně nezodpovědné neučinit nic pro předcházení, nebo alespoň pozdržení kroků, které přinášejí již předem zcela jasně definovatelné a těžce řešitelné závažné problémy.
Vladimír Derner
www.derner.cz
