umeni je clovek, clovek je umeni2

já například sním o splynutí s uměním, barvami, hudbou, vesmírnou a nesmírnou krásou a jejím řádem, lehnout si pod strom a vsáknout se. Ale to už se nechám unášet do jiných oblastí.

Mám ráda tanec a rytmus a nejvíc intuitivní improvizaci v tanci, tak Aldimu velmi dobře rozumím(to jsem hlavně chtěla říci) Rytmus a tóny jsou velmi silné a ve spojení s voláním vlasti(rodiny,kmene,krve,...)mnohdy velmi bolestné...

umeni je clovek, clovek je umeni

Krásně napsáno. A velmi se mi líbil obrat "tanec byl Aldi", ač to, co mě napadá, s hlavní myšlenkou článku moc nesouvisí, je úžasné, jak moc sme citliví na hudbu a rytmus(tedy ne všichni), jak si člověk připadá slabý proti silám kHz a dB, že nakonec musí říct ne že on je umění, ale umění je on. To je touha člověka rozplynout se v něčem větším, mocnějším, viz například súfijské splynutí s Milovaným, nebo rozplynutí v nirváně po strastiplném koloběhu životů. I když já sama nevěřím, zdá se mi to krásné..

Aldiho taneček

Napsal jste to krásně a výstižněš. A stačilo vám k tomu jen pár vět..