Nelíbí se ti? Můžeš jít.....

Toto je mantra současných zaměstnavatelů............................................................

Neříkám, že všech, ale bohužel jich je dost a čím dál více! Jasně, nebude se takhle chovat podnikatel, který má tři chlapy v dílně a maká s nimi už spoustu let. Byl by sám proti sobě. Ono se tady totiž zavádí novodobé otrokářství založené na vydírání!!! Nelíbí se ti pracovní doba? (delší než ve smlouvě) MŮŽEŠ JÍT ! Nelíbí se ti výše platu? (neodpovídající odpracovaným hodinám) MŮŽEŠ JÍT ! Nelíbí se ti jak s tebou jednám? ( jako s kusem hadru) MŮŽEŠ JÍT ! A dalo by se pokračovat. Ze vztahu zaměstnanec - zaměstnavatel se jaksi vytratila úcta k člověku!!! Na straně zaměstnavatele ji nahradil pocit nadřazenosti ,, Já jsem šéf, já mohu všechno a pokud se ti nelíbí tak táhni... Na straně zaměstnance se úcta jaksi přetransformovala do servility typu,, Jasně pane vedoucí máte samozřejmě pravdu,, (hlavně když nepřijdu o práci)i když tem modrý čtvereček má poněkud kruhový tvar a navíc je červený. Víte, byla jsem před časem svědkem situace, kdy do obchodu vstoupil asi pětadvacetiletý mladík, který se právě vyloupl z bavoráku posledního typu. Nepozdravil! Obě prodavačky ovšem pozdravily více než uctivě a mládenec odkráčel do zadních prostor obchodu. Koukala jsem jak blázen a jen tak mimochodem jsem poznamenala,,fracek jeden , nevychovaný,,.Prodavačka na to odvětila ,, no jo to je náš majitel,, Tak teď už jsem nechápala vůbec! Dvě starší dámy by takový smrkáč měl pozdravit jako první bez ohledu zda je vedoucí nebo ne. Už jen úcta k ženě mu evidentně nic neříkala. Dál jsem to ovšem neřešila. Nakoupila jsem a už jsem byla na odchodu, když mládenec vyplul z kanceláře a opět bez odpovědi na pozdrav prodavaček kráčel ke dveřím. Popadl mě takový vztek, že jsem na celý krám prohlásila ,,kráva aspoň zabučí ovšem od vola to nelze očekávat,, Mládenec tentokrát zareagoval velmi pružně a jal se mi nadávat. Nezapomněl zdůraznit, že on nemusí , páááč je majitel! Bylo mu jedno, že vříská po zákaznici, která mu pravidelně dělá tržbu, mimochodem po zákaznici která je jednou tak stará jak on. Nechala jsem ho vyřvat a pak jsem prostě odešla. Prodavaček mi je líto, ale do tohohle obchodu už nevkročím!!! Je to jen jeden příklad z mnoha, nejde o nic podstatného, jen a pouhé pozdravení, nicméně i tento případ vypovídá o stavu naší společnosti.