Volba prezidenta jako úzkost ze změny

  Motivy voličů prezidentské volby budou ještě dlouho rozebírat politologové. Jeden faktor je však významný, byť si jej málokdo uvědomí. 

Kdyby se v roce 1989 konala přímá prezidentská volba (jak chytře navrhovali¨komunisté), vyhrál by proti Havlovi nejspíš Adamec nebo Císař. Kdyby proti němunasadili komunisté Husáka, i ten měl větší šanci v přímé volbě, než Havel.  Proč? Havla nikdo neznal, na Husáka či Adamce byli zvyklí. Lidé v české kotliněprojevují úzkost ze změny častěji, než si jsou  ochotni připustit.  Fakt, že se nakonec stal Havel prezidentem, je výsledek Čalfovy vyjednavačskégeniality, díky které  nakonec přesvědčil komunistický parlament, aby Havla zvolil jako jediného kandidáta.  Václav Havel byl pak dvakrát podobným způsobem zvolen českým prezidentem, stejně jako jeho následovník Václav Klaus. 

Byl to rovněž Václav Havel, který zasel semínko iluze o zázračném vlivuobčanské  společnosti, jež  nakonec vyvrcholilo schválením přímé volby prezidenta. Výsledkem je Miloš Zeman poprvé i Miloš Zeman podruhé. Tomuto ostřílenému politickému harcovníku,  za pomoci Šloufa či Mynáře, ruského či jiného kapitálu, velice pomohlaantipolitická atmosféra, která se v naší zemi šířila od roku 2010 a na které vyrostla hnutí Andreje Babiše a Tomia Okamury. Jejich elektorát ve spojení s komunisty a věrnými socialisty zajistil  Zemanovi pokaždé silnou podporu. Neúspěch Dientsbiera z ČSSDa Sobotky z ODS v první přímé prezidentské volbě v roce 2013 demotivoval tyto stranyaby v letošním roce na prezidentskou kampaň utrácely zbytečných 50 miliónů. 

Proč by měla standardní politická strana riskovat, když veřejná  objednávka lidu zníjednoznačně na prezidenta "nepolitického"? A tak se proti stávajícímu velikánovi na Hraděpostavilo osm statečných nezávislých, kteří se vzájemně proti Zemanovi podporovali, ale ani to nestačilo na následné vítězství. Pravdu mají ti, kteří kritizuji politickou nezkušenosta "nepolíbenost" Drahoše a ostatních (kromě Topolánka). Těsné vítězství Zemana nad Drahošemvšak signalizuje, že nechybělo mnoho, a touha po změně se mohla naplnit. Pokud někdobude obdivovat Zemanovu genialitu, pak nejvíce v tom, jak dokáže chápat a využít nálad i úzkostilidu, jemuž "vládne a rozumí". Byl to především zvyk jeho voličů, kteří měli strach ze změnya proto volili Zemana jako "nezměnu". Pro nás to znamená, že v dalším období nemáme čekat nic překvapivého, což je z určitého hlediska dobře, protože zažíváme nejbohatší a nejklidnější období naší státnosti, byť to na první pohled tak nevypadá.