Julie tu je…..ale kde je Romeo???

Každý ví, že ve Veroně se odehrál jeden z nejkrásnějších milostných příběhů všech dob. A kdo by si nevzpomněl na slavnou „balkónovku“. Pan Shakespeare si nemohl vybrat krásnější město. A láska Romea a Julie neumřela je tu cítit na každém kroku, přežívá v zamilovaných lidech, kteří o ní na stěnách píší svoje vzkazy, sní svoje sny a chtějí aby vydržela navěky.

Mám za sebou první týden v Itálii. Dům slavné Julie s ještě slavnějším balkónem je na Via Cappello a chodím kolem něj každý den cestou ze školy. Ráda si čtu nápisy, které tu lidi nechávají. Tolik milostných vyznaní na jednom malém dvorečku, jednoho malého domu, v jednom z tisíců měst. Když čtete jak nějaký Robert (bůhví odkud) navěky miluje svoji Mandy (bůhví odkud), je vám o trochu líp. Stále smutno, ale ne tolik. Pořád tu jsem sama. Kromě vzkazů na zdi se tu láska stvrzuje zavřením zámku (kladky), na kterém jsou napsána jména milenců, důležité je mít dva klíče-pro každého jeden. Zámek se přicvakne někde poblíž domu Julie, pečlivě se zamkne a oba klíče se společně hodí z mostu Ponte Navi do řeky Adige. Prý l´amore per sempre. Pokud stále nejste přesyceni samou láskou, doporučuju zajít do obchůdku Romeo e Giulietta. Mají tu spoustu krásných věcí. A zkuste hádat čeho se týkají…Nebo si v ristorante dejte zmrzlinový pohár di Giulietta se srdíčkem z oplatky. Romeo a Julie patří ke stálému repertoáru divadel ve Veroně a v aréně na Piazza Bra se hraje dokonce i muzikál. Jsou prostě věční, jsou všude a lidi je mají rádi. Potkala jsem tu spoustu nových zajímavých lidí, jsou z různých koutů celýho světa. Jsou jiní, neokoukaní, mají jiné názory, žijí jiné životy a každý z nich má svůj malý vnitřní svět. Krásný svět. Jsem s nima ráda, ale přesto mi pořád něco chybí…chybí mi moje druhé M. Chybí mi můj druhý anděl s jedním křídlem. Přesně to M, s kterým chcete celou tu krásnou Veronu vidět, s kterým chcete čmárat po zdi, s kterým chcete házet klíče do řeky…Chybí mi můj Romeo. Julie tu je…a kde jsi ty Romeo???