Není svátek jako svátek aneb přehlídka trapnosti a duševního ubožáctví

Myslel jsem, že vrcholem trapnosti jsou reportáže z 28. října, když partičky úředníků laserem přeměřují provozovny převážně drobných podnikatelů. Ale opravdový vrchol nás teprve čekal.

Ten přišel 17. listopadu - jedu okolo Kauflandu a vidím zaparkovaná auta, nakupující lidi a plné košíky rádoby českých výrobků. / mimochodem si vzpomínám na tu polistopadovou euforii kdy všechno, co nebylo vyrobeno v Československu bylo super a dneska se tak nějak s pokorou vracíme k tomu českému /

Ale zpátky ke Kauflandu - měl jsem za to, že konečně došlo k občanské neposlušnosti a jako vzdor proti našim některým přiblblým zákonům ty "naše" superobchody otevřely nehledíc na zákony. No ale nebylo tomu tak.

My totiž máme dva druhy svátků. Jedny jsou svátky takové ty obyčejné, kdy řetězce i všichni ostatní mít otevřeno mohou a potom ty ostatní. Zajímalo by mne podle jakého klíče může rozumný zákonotvorný člověk uvažovat tímto způsobem o svátcích.

Nebo by snad někdo přišel o hodně korun, kdyby měly všechny supermakrohypogloboobchody zavřeno na všechny státní svátky?

 

Hluboce se stydím za všechny, kteří tento pro tento paskvil dokázali zvednou svojí upracovanou ruku.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Odstraněný Uživatel | sobota 19.11.2016 9:08 | karma článku: 39,48 | přečteno: 2787x