Ještě trochu toho Tomáše Hnídka / chcete-li Ortela /

Nemyslím si, že by si o sobě pan Hnídek myslel, že má hlas od přírody, kterým dokáže pohladit všechny žijící generace. Dokonce půjdu tak daleko, že se domnívám, že ani členové skupiny Ortel nejsou vyhledávaní studioví hráči.

Nemyslím si ani to, že lidé hlasující v postkomunistické soutěži by chtěli, aby se skupina Ortel zapsala do beatové knihy slávy. Domnívám se, / pokud pominu malou množinu hajlujících vydlabanců /, že lidé, kteří hlasovali pro Tomáše Hnídka už mají dost nejen soutěže Zlatý slavík, ale snaží se dát najevo našim politickým elitám, že už toho eurohujerství a oslavování multikulturalismu je vážně dost.

Co však Tomáši Hnídkovi nelze upřít a co je opravdu nadčasové, alarmující a bohužel i pravdivé jsou texty. Nemám problém si ho alespoň sám pro sebe přirovnat ke Krylovi.

Místo jednoty, pokory, síly a rozumu

vládnoucí tělesa kapsy své mastí

hledáme hodnoty ve slevách v konzumu

a za branou vetřelci zbrojí svou chrastí.

Ortel

Vážně už je na pováženou , že každý kdo si vezme do ruky českou vlajku je nácek,fašoun, xenofob. Nechtěl bych se dožít toho, až jednou zase vyhrajeme  MS v hokeji , že bude vztyčovat vlajku Unie novodobý muslimský hrdina a českou hymnu přeloženou do němčiny bude zpívat rakouský zpěvák a gay Conchita Wurst.