Popeláři v našem dřevním kapitalismu
Potřeboval jsem některého z odpadkářů vyzpovídat, ale protože jezdí nepravidelně, nebudu přece postávat celou noc před domem. Učinil jsem asi dvanáct telefonátů, od magistrátu až po Pražské služby, ale tam byrokrati, na něž rozhodně neplatí filosofovo, že „do všech lidských bytostí jsou zaseta božská semena“, mi kontakty na odpadkáře nevybíravě odmítli poskytnout, tito se prý stejně nesmějí k ničemu vyjadřovat, leda přes tiskového mluvčího, který ale zřejmě podepsal slib mlčenlivosti.
Marně jsem jim vysvětloval, že nemám v úmyslu točit kritický dokument do Černých ovcí, ale hraný film se zábavnou postavou popeláře. Podivné mlžení a zapírání odpadkářů mě nakonec přivedlo k domněnce, jestli se v popelářské lobby náhodou taky netuneluje, jako třeba v Dopravních podnicích. Z telefonátu s jedním z referentů jsem dokonce začal mít dojem, jakoby odpadkáři byli pro občany jakousi tajnou organizací, která je i není.
Znejistěl jsem a vzpomněl si na Kantův filosofický axiom, že totiž to, co subjektivně vnímáme jako „věci“, jsou vlastně pouhé „představy“ v naší mysli. Popeláři tedy de facto možná ani neexistují, pouze jako subjekt v mé pomýlené hlavě. Kdo to pak ale v naší ulici dvakrát týdně s rachotem přikuluje popelnice do nitra kukačky? Z psychického traumatu mě naštěstí vyvedl přítel, který se z jedním z odpadkářů zná a tento je ochoten se se mnou sejít na pivu.
„Vykašli se na ně, na klotový rukávy“, potykal mi hned ten bodrý chasník, s dvoukilovým svazkem klíčů u pasu, když jsme pozvedli půllitry. „Nedávno klekla jedna stará kukačka, kterou šéfové nedali na technickou kontrolu. Vodnesli jsme to my, páč musíme před šichtama dejchat do balónku.“
Vyprávěl mi, co všechno nacházejí popeláři v popelnicích a kontejnerech: použité dětské plíny, mobily, playstationy, zlaté náušnice…často zánovní oblečení (před vilami obývanými cizinci navíc pečlivě uložené v igelitových sáčcích s cedulkou „málo použité“), neochozené boty, před Tescem v kontejneru občas dokonce nové bundy, jež zákazníci vrací kvůli drobnému kazu, pomeranče, banány, pecny chleba, kuřata, vánočky, dorty, atd.
Popelář zvedl nohu se značkovou polobotkou a pronesl: „Kapánek jsem to tady přilíp a – jako nový. Naše starý choděj oblíkaný jak hraběnky!“Ovšem také se zmínil, jak v kontejneru našel zdevastovaného bezdomovce, kterému bylo jedno, že mohl skončit ve šrotovně, protože už nechtěl žít… A tak jsme se dostali k zoufalé situaci v naší zemi, která je v rozkladu, kde justice absurdně někoho soudí za půjčky pokládané za úplatky, zatímco kmotři se posmívají okradeným občanům ze soukromých tryskáčů.
„Ale i po špatné sklizni je třeba zasít znovu,“ pronesl náhle k mému úžasu popelář. Přiznal se, že v kontejnerech nachází taky knihy a ráno, když přijde z šíchty a nemůže usnout, si je čte. Doma jsem si vyhledal ten citát – je z filosofa Senecy.
Začetl jsem se do díla toho pána a doporučuji je všem, nemusíte do knihovny, dá se najít i v popelnicí. Svou moudrostí snad i trochu pomůže občanovi snášet „střely a šípy doby“, najít paprsek povzbuzení a naděje v marasmu, jenž nás všechny obklopuje a dusí.
Vít Olmer
Bitva o důchod (humoreska)

Nedávno jsem se dočetl, že nějaká paní měla z vyřizování svého důchodu hlavu jak pátrací balon. Chtěl bych ji utěšit...
Vít Olmer
Europoslanec v řece /humoreska/

Seděl jsem v čekárně u dentisty, s hubou tuhnoucí po injekci. Navzájem se neznající pacienti si vstřícně povídali, což se dnes děje snad akorát v čekárnách. U doktora.
Vít Olmer
Pozdní odpoledne u Pytlounových /humoreska/

V ulici Čs. armády č. 32 bydlí manželé Pytlounovi. Ona teď žehlí zelené košile, on, plukovník v genštábu, si v křesle čte o pušce Z-35/Q ráže 56x45. Pohodu naruší zvonek u dveří.
Vít Olmer
Pozdní sexstory /povídka/

Jednoho dne v koupelně na sobě nahý důchodce pan Samec zaregistroval jistý mužný úkaz, který ho samotného překvapil. Rychle se osušil, trochu navoněl, a jak ho pánbůh stvořil, tak vkročil hrdě do pokoje.
Vít Olmer
Princ a chuďas /povídka/

Na lavičku na Petříně usedne padesátiletý muž, pan Princ. Úspěšný, oblek od Pietra Filipi, kravata od Bosse, ale skleslý jak smuteční vrba. Naproti němu bezdomovec s pet lahví vína, co vinnou révu nevidělo ani z rychlíku.
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Vlak u Berouna srazil a zabil chodce. Provoz na trati je pozastavený
Osobní vlak v neděli krátce před devátou hodinou večer v katastru obce Tetín na Berounsku srazil a...
Mírová dohoda se musí uzavřít příští týden. Máme i jiné starosti, varoval Rubio
Sledujeme online Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa...
Pražští policisté pátrali po třináctiletém chlapci se sníženým intelektem
V neděli policisté úspěšně vypátrali třináctiletého chlapce se sníženým intelektem, který den...
Rodiče hledají v taškách svých dětí zbraně. Kriminalita ve Švédsku klesá
Švédsko zaznamenává dramatický pokles násilné kriminality, zejména co se týče bombových útoků a...

Prodej bytu 4+1, 83 m2, Loučovice
Loučovice, okres Český Krumlov
3 190 000 Kč
- Počet článků 85
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3789x