Konstrukční vady eurozóny

Řecká krize odhalila vážné konstrukční vady eurozóny. V současné době neexistuje žádný právní předpis, podle něhož by šlo Řecko „vykopnout“ z eurozóny či EU. Na straně druhé...

Na straně druhé, ani Řecko samo (dobrovolně) nemůže, aniž by porušilo právní rámec eurozóny, opustit Euro jako platební měnu.

Eurozóna není klasickou organizací, která má jasně daná vstupní a výstupní pravidla. Vznikla na základě mezinárodních smluv mezi státy ji tvořícími a odchod Řecka by tak musely odsouhlasit všechny zúčastněné státy, a to včetně Řecka samého. Zkrátka a dobře, pokud Řecko bude chtít, může zůstat v eurozóně „na doživotí“.

Situaci eurozóny komplikuje ještě další fakt, že Řecku - i kdyby nakrásně dobrovolně vystoupilo z eurozóny - nikdo nemůže zakázat Euro i nadále využívat. Řecko by se octlo v postavení Černé Hory, kde se Euro (bez jakéhokoliv povolení) používá. Jediným rozdílem oproti současnosti by bylo, že by Řecko nemělo křeslo v radě guvernérů Evropské centrální banky. A aby byla situace ještě komplikovanější, Řecku nic nebrání - vedle Eura – zavést i lokální měnu (z minulosti dobře známou Drachmu), platnou pouze pro vnitřní trh. Vypláceli by se v ní například platy a důchody a platilo se s ní i v obchodech. A máte po starostech!

Právě konstrukční vady eurozóny dovolují Řecku hrát „vabank“. EU sice může nechat Řecko zkrachovat, ale nemá nástroj, jímž by jej z eurozóny „vypudila“. Jaký má eurozóna plán „B“, pokud Řecko zkrachuje a zároveň z ní odmítne vystoupit? Obávám se, že žádný! Bude Řecko doživotně dotovat? Rozpustí eurozónu?

Pozici států eurozóny dále oslabuje intenzivní pošilhávání po Řecku ze strany Číny a Ruska.  Ministři energetiky Ruska a Řecka nedávno v Petrohradu podepsali dohodu o výstavbě „Jižního proudu“ v hodnotě 2,3 miliardy dolarů, kterým může Moskva dodávat plyn do Evropy a zároveň se vyhnout území Ukrajiny. Rusko tak konečně získalo členskou zemi EU, která je připravena stát se novým evropským plynovým centrem, a to přes odpor USA a mnoha zemí EU. Rusko na oplátku zaplatí výstavbu plynového potrubí na území Řecka a Athény se stanou majitelem poloviny distribuční sítě na svém území. Po ukončení realizace projektu (v roce 2019) mohou poplatky za transfer zemního plynu přinést řecké pokladně stovky milionů. Řecko je z tohoto hlediska, pro Rusko, více než žádoucí nevěstou. Čína by řecké dluhy „smázla levou zadní“!   Vždyť Řecko představuje jeden z hlavních terminálů Čínou budované nové „Hedvábné stezky“. Obě země jen čekají na klopýtnutí EU.

A jak z této patové situace pro eurozónu ven? V současnosti nehraje už o nic jiného, než jak to navléci tak, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“.  Z budoucích jednání mezi Řeckem a EU tak očekávám už jen pozitivní zprávy o „vykouřené dýmce míru“. Aleluja…