Proč se testují ti, co mají příznaky? (A další otázky okolo SARS-Cov-2)

Českem obchází strašidlo koronaviru. Kdosi prohlásil "Nebojím se koronaviru, bojím se české reakce na něj". A ukazuje se, že ten dotyčný dobře věděl, co říká.

Davová psychóza podporovaná oportunistickým přístupem úřadů, které se předhánějí ve vyhlašování restriktivnějších a restriktivnějších opatření, už definitivně umlčuje hlas realismu a věcnosti.

K dnešnímu dni bylo testováno cca 6000 lidí, přičemž bylo odhaleno 383 případů nákazy. To je okolo 7 % pozitivních výsledků. Pozitivní jsou cca 4 lidé ze 100 000. Na nemoc covid 19 není lék, jediný způsob, jak se jí zbavit, je ji vyležet doma, v izolaci, pod peřinou, s acylpyrinem a dostatkem tekutin. Příznaky nemoci jsou dnes již notoricky známé a dohledatelné kdekoliv na internetu. Podle MUDr. Pikové z Tilia Laboratories (což jsou laboratoře pro výzkum lidských a zvířecích infekčních nemocí, nikoli pouze veterinární, jak se šíří v "nezávislých médiích") musí být promořenost organizmu virem SARS-Cov-2 mnohem vyšší než u viru chřipky. Jinými slovy - kdyby měl člověk nakažený virem chřipky takovou virovou zátěž jako u SARS-Cov-2, byl by už dávno v kritickém stavu.
Podle poslední zprávy Národní referenční laboratoře pro chřipku a další virová a respirační onemocnění bylo v chřipkové sezóně 2019 - 2020 do 28. února 2020 vyšetřeno 800 materiálů a zachyceno 299 pozitivních nálezů. To je cca 37 %. Pozitivních na tato onemocnění bylo asi 1363 lidí na 100 000 obyvatel. 250 lidí bylo z těžkým průběhem onemocnění hospitalizováno a 50 z nich zemřelo.

Moje první otázka:

Proč jsou testováni výhradně lidé s příznaky choroby?
Pokud mají lidé příznaky nemoci Covid 19, s cca 300 x větší pravděpodobností mají chřipku nebo jiné respirační onemocnění, které je mnohem nakažlivější, a musejí tedy okamžitě do karantény, do postele a do režimu léčby aspirinem, paralanem nebo jinými léky pro potlačení horečky. V této fázi jim je úplně nanic, že vědí, že stůňou na koronavirus. Navíc tvrdá data hovoří jasně - chřipka je mnohem nebezpečnější, má horší průběh a prokazatelně na území ČR v této době zabíjí!
Není jediný logický důvod testovat lidi s příznaky na počátku nemoci.

Druhá otázka:

Proč se netestuje plošně v rámci reprezentačního vzorku populace?
Pokud by se každé tři dny otestovaly dva reprezentativní vzorky populace o cca jednom tisíci respondentů (tedy v průměru asi 700 testů denně), zodpovědné úřady by měly okamžitou a nesmírně přesnou informaci o tom:
- kolik je nakažených ve vzorku, tedy kolik může být nakažených v populaci
- kolik je mužů/žen, v jakých věkových kategoriích, ve městě/na venkově, v jakých profesích...
- jaká je dynamika vývoje - opět podle kategorií (obecná, podle pohlaví, věku sídla...)
Teprve na základě těchto informací může vláda a úřady postupovat opravdu efektivně. Je třeba si uvědomit, že na jedné straně je zájem na ochraně zdraví a životů, na druhé straně ale také zájem na zachování chodu ekonomiky, potažmo státu. A tady je jakákoliv střelba od boku neobyčejně riskantní,a důsledky mohou být fatální.

Otázka třetí
Proč se podobná kampaň nevede při každé epidemii respiračních chorob, přestože "obyčejná" chřipka je prokazatelným zabijákem, který ročně v ČR zahubí cca 1500 osob, což je pro srovnání 3x víc, než kolik jich zahyne při dopravních nehodách?
Srovnejme kampaně na boj proti chřipce (jsou vůbec nějaké kromě komerčních reklam na očkování proti chřipce), kampaně za snížení počtu obětí dopravních nehod (těch už je podstatně více) a kampaně na boj proti koronaviru,

Doufejme, že se odpovědní poučí a že podobné otázky už nebude třeba si klást na podzim, SARS-Cov-2 udeří společně s chřipkou znovu.