Koukám, že když padnou ty správné otázky, najednou je v diskuzi ticho

No ale že vy sám jste tady o problému široce pohovořil.

Prosím vás k té potravinové soběstačnosti. Zda jsme soběstační, nejsme, či jsme byli (za komára). Za soběstačnost se pokládá hranice někde okolo 80% vlastní produkce. 100% soběstačný není nikdo.

Ono se to dá, ale posuzovat různě. Nejjednodušeji aktuální spotřebou. Kolik našeho a kolik z dovezeného. Jenže to není přesné, protože to neříká zda musíme, nebo chceme. A taky kolik surovin, třeba mléka vyvezeme, a kolik výrobků z nich, sýrů, dovezeme.

Takže produkcí. Tedy kolik toho vypěstujeme a porazíme v poměru ke spotřebě. Ale ani to není přesné, protože produkce je závislá na zpracování, např. cukrovary.

Takže kolik toho vyprodukujeme a zpracujeme za rok oproti spotřebě. Ale ani tady to nesedí, protože my to klidně umíme zpracovat, ale nechceme, protože je trh zavalen levnějším zboží z dovozu. Hornaté malé země vyváží třebas technické věci a dováží potraviny.

Takže obecně platí, kolik bychom byli schopni vyprodukovat a zpracovat potravin v době izolace, třeba války, tedy jaký máme potravinový potenciál v porovnání se spotřebou. V současnosti, nevím podle jakých shora uvedených kritérií, jsme někde na 70% (údaje se liší podle metodiky výpočtu) a jsme nadprůměr Evropy. Za komára jsme asi taky byli potravinově soběstační. Ale díky menším výnosům, zastaralým technologiím a nízké produktivitě práce, spíše na úrovni výjimečného stavu, tam by to bylo dostačující v porovnání cena, sortiment a dostupnost.

Taky by mne zajímalo, co přesně to znamená, ta "potravinová soběstačnost"? Je to případ, kdy jen nechcípnete hlady, v nějaké krizové době - nebo je to jen schopnost zajistit si všechny nutné potraviny zcela sám, nebo co to vlastně přesně je? Jinak karmuji, taky nevím co přesně to je, třeba se to nyní dozvíme.

Odpovím otázkou: Proč nepěstovat plodiny nebo nechovat zvířata pro které jsou zde vhodné podnební podmínky v takové míře, abychom je nemuseli dovážet, případně mít i přebytky, které lze obchodně směnit? Nevidím v tom nic špatného.

Jako hodně uhozené vidím naopak třeba dovážení brambor z Egypta nebo jablek z Argentiny. Z těchto dvou příkladů je naprosto zřejmé, že jejich cena nevznikla přirozeně, ale je v tom dotační fixl. V neposlední řadě zbytečné převážení komodit křížem krážem po světě, si vynucuje nároky na stavby silnic, přepravních kapacit, spotřebováná nenahraditelná fosilní paliva a emituje exhalace z kterých se ekologové hroutí a politici cítí příležitost jak si na jimi prosazených tzv. "nápravných opatřeních" takřka legálně nakrást. O účinnosti takových opatření radši ani nebudu psát.

Původně jsem do diskuze vstupovat nechtěl, ale na tohle odpovědět musím.

Brambory z Egypta se dovážejí proto, žev Egyptě mají dvě sklizně do roka. Jedna z nich je v době, kdy u nás končí zima. Egypťané sklizené brambory prakticky neuskladňují, posílají je rovnou z pole na vlaky, lodě a kamiony a do Evropy. Takže se v tu dobu na našich pultech setkávají české brambory, které půl roku leží za drahé peníze v klimatizovaných bramborárnách, ve kterých je nutno udržovat stálou nízkou teplotu a vlhkost, je třeba je neustále třídit a přebírat, protože jsou napadány chorobami, jsou scvrklé, pomalu začínají klíčit, a brambory nové, žluté, s tenkou slupkou, přivezené sice zdaleka, ale bez dlouhého pobytu v bramborárně. Takže i když započítáme dalekou dopravu, pořád jsme na podobné ceně jako za ty české. O dotační politice Egypta mnoho nevím, jen to, že Egypt, jak známo, není v EU.

Argentinská jablka (a hovězí, je to podobné, stejně jako banány a další exotické ovoce z té oblasti). Loď je kromě toho, že je dopravní prostředek, i plovoucí sklad. Veze zboží, které se v Evropě nevyskytuje - víno, které dozrává ve vysokých nadmořských výškách a tudíž má neskutečnou chuť i cukernatost, banány, argentinské hovězí opět z vysokohorských chovů. Tyhle komodity dopravu hravě zaplatí. Proč k nim nepřidat nějaké to jablko. Argentinskými jablky rozhodně není náš trh zaplaven, je to vskutku okrajová záležitost. A obligátně - Argentina není členem EU

Ale takhle Vy uvažovat nechcete. Pro Vás je to jasná věc - dotační čachry. To je pak těžké diskutovat., když ideologie převládá nad racionalitou.

Potravinová soběstačnost je totální nesmysl.

Není.

"Potravinová soběstačnost? Fajn! Ale co to je?"

Výmysl populistů a hloupost

na to je dobrý článek na seznamu, hlavně to číslo, kolika penězi je dotován každý jeden pracovník v zemědělství a hektar plochy

Otevřete politické téma a nechcete politické komentáře, divné. Na dotazy se nedá odpovědět, je to jak podle Kapitálu Karla Marxe, každý podle svých možností a každému podle jeho potřeb. Jedna z tezí na který ztroskotává komunismus a podobně je to i s potravinovou soběstačností, celé to ztroskotá na limitech kolik čeho. Jedině snad velký vůdce, nebo strana a vláda dokáže přesně určit množství kdo kolik může, kdo co nesmí, kdo má generální výjimku a může všeho kolik se mu zachce. Na zahraniční potraviny by mohl stát vytisknout a za zásluhy přidělovat poukázky, BONY, hurá, a klid.

No a pak do toho nepleťte politiku, to prostě nejde.