Opožděná odpověď paní Lhotské aneb Kudy, EU?

Dnes ráno jsem narazil na článek paní Lhotské, ve kterém představuje svou vizi budoucnosti EU jako společenství národních států propojených ekonomickou spoluprací na společných pravidlech, ale politicky zcela autonomních.

Její článek se jmenuje EU jako společenství národních států? Ano!, a je k přečtení zde.

V úvodu rozebírá projev polského premiéra Morawieckého na univerzitě v Heidelbergu, a srovnává ho s projevem Olafa Scholze na jiné univerzitě, tentokrát v Praze. Ponechme nyní oba projevy (plné sice květnatých, ale poněkud schématických a občas i bezobsažných tezí) stranou a přejděme k textu paní Lhotské. Zároveň přeskočme poněkud - na jindy celkem věcnou paní Lhotskou - hysterickou pasáž o nájezdech aktivistů do škol za účelem oblbování našich dětí (no jo, i tohle tam píše), a pojďme se věnovat tématům, které paní Lhotská podporuje. "A která by to vlastně byla? ", ptá se paní Lhotská. A odpovídá si:
"...především odstraňování překážek v podnikání a podpora rozvoje hospodářství – volný pohyb kapitálu, zboží a pracovních sil s tím, že regulace se soustředí na ochranu volného trhu před nekalými praktikami, nebezpečnými výrobky, nepoctivým podnikáním a podobnými záležitostmi. Nic víc ekonomika nepotřebuje." Zdroj: https://lhotska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=799956
Do seznamu toho, co ekonomika nepotřebuje, paní Lhotská řadí v první řadě dotace " podnikatelům a jejich soukromým projektům", které podle ní "pokřivily trh tak, že dnes už firmy nepodnikají podle toho, aby reagovaly na poptávku zákazníků po svém zboží a službách, ale orientují se na to, na co se dají získat dotace". Zdroj: https://lhotska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=799956
Zde jste se, paní Lhotská, dopustila prvního argumentačního faulu. Už dotační období 2014 - 2021 bylo daleko více zaměřeno na vzdělávání, sociální péči, vědu, výzkum a inovace. A dotační období 2022 - 2027 jde v těchto věcech ještě mnohem dál. Prioritou je vzdělávání, včetně celoživotního, tedy i rekvalifikace, výzkum, aplikace úsporných a čistých technologií, podpora sociálně ohrožených skupin, například rodičů samoživitelů, atd. Stačí se podívat na stránky kteréhokoliv ministerstva.
A tvrzení, že "(podnikatelé) nad konkurencí nevítězí kvalitou svých produktů, ale tím že ví, na které dveře zaklepat (respektive koho podmazat) a subvence tak získat" by stálo za nějaký konkrétní příklad (Čapí hnízdo je už hodně vyčpělé, a linka na toustový chleba vlastně taky. Že by penzion a vlek v Osvětimanech?)

Následně si paní Lhotská všímá Geen dealu, dalšího ďáblova díla. Celkem logicky argumentuje tím, že pokud dekarbonizuje pouze Evropa, přičemž zbylé části světa na to, s odpuštěním, hážou bobek, prakticky to nemá smysl. A z toho vyvozuje, že pokud si nějaká země chce dekarbonizovat, ať si dekarbonizuje a nenutí k tomu ostatní. Doslovně to sice neuvádí, ale čouhá z toho Německo jako tahoun GD, a jeho protipól Česko, které by se mu mělo postavit, ne si nechat poroučet. "Chcete vyrábět elektřinu pouze z vody, větru a Slunce?", ptá se. A hned si odpovídá: "Proč ne. Ale až přestane foukat a svítit, tak si ještě rádi koupíte tu naši vyrobenou pomocí konvenčních zdrojů". Zde malinko žasnu nad Vaší naivitou, paní Lhotská. Kde ty konvenční zdroje vezmeme? Z Ruska? A jak dlouho ještě, paní Lhotská, budeme vyrábět elektřinu v elektrárnách ze 60. a 70. let minulého století? Kde berete jistotu, že Německo nebude schopné pokrýt vlastní spotřebu z vlastních zdrojů? Už teď jich má celkem dost, byť jen zakonzevovaných. A zakonzervovaný Nord Stream kromě toho vede do Německa, ne do ČR.
A pokud máte pocit, že obnovitelné zdroje jsou jen solární panely nebo větrníky, jste na velkém omylu. Vedle přílivových elektráren, které už známe celá desetiletí, se začínají rozvíjet plovoucí příbojové elektrárny, kterým stačí vlny vysoké 1,5 metru. Nedávno se psalo o spolupráci Azerbajdžánu, Gruzie, Rumunska a Maďarska při budování podmořského kabelu dodávajícího "větrnou" elektřinu z pouští Azerbajdžánu do Evropy. A o energetických úložištích budoucnosti si přečtěte třeba tady.
Chci tím říci, že Němci(a další národy) nebudou čekat, až jim my dodáme energii z ruských zdrojů. Už jen proto, že by se jich pravděpodobně nikdy nedočkali. Rusko by si to pohlídalo, jako si pohlídalo ropu do zlobivého Polska nebo Bulharska. A kdž už by souhlasilo s výrobou elektřiny pro Němce ze svých zdrojů, jak už jsem naznačil, nás by k tomu zcela jistě nepotřebovalo.
 A plynule přechází k zákazu spalovacích motorů. Respektive k tomu, že ani toto opatření by nemělo být plošné, ale mělo by být pouze doporučením, které by jednotlivé země mohly a nemusely akceptovat. Že by naše automobilky mohly vyrábět elektroauta třeba pro Německo a spalovací auta pro náš trh (vida, nemýlil jsem se)? Paní Lhotská, koncern již dávno rozhodl o výrobě elektromobilů v Německu, protože tam potřebuje udržet zaměstnanost. Ohrožené kategorie vozů se spalovacími motory bude nadále vyrábět hlavně ve východní Evropě. A to se nezmění.

Nejspíš oba zastáváme stanovisko, že EU v současné podobě není životaschopná. Ale já, na rozdíl od Vás, zastávám názor, že bez další centralizace nemá EU šanci přežít. A pokud nepřežije EU, vrátíme se před rok 1989. 

Na Vaši narážku na "nikým nevolené" úředníky v Bruselu odpovím konstatováním, že příští rok jsou volby do Europarlamentu. Máte možnost promluvit do jeho složení, a tím i do složení Evropské komise. A tedy i do pravomocí "nevolených úředníků". Je na Vás, jak toho využijete. Vy máte potenciál lidi přesvědčit. Využijte ho. Ale nesnažte se přesvědčovat lidi Babišováním. On na to má přeci jen víc prostředků.