Kdy jsem ochoten souhlasit s krátkodobým lockdownem?

Podle toho, co se dozvídáme z médií, drtí nás virus na všech frontách Jediným východiskem prý je lockdown, čím totálnější, tím lepší. Můj názor je, že lockdown, když už musí být, musí být součástí mnohem

rozsáhlejšího systému opatření, která doplní, respektive která jako opravdu krajní a kontroverzní krok pomůže nastartovat.

Hned v úvodu žádám všechny, kteří mají nějaký osobní problém se mnou, který nedokážou překousnout, ať se raději odeberou jinam. Nebudu ztrácet čas odrážením osobních útoků.

Podporovatelé lockdownu tvrdí, že kdybychom se na pár týdnů zavřeli všichni doma, virus vymře a bude po problému. Stejný postoj zřejmě zaujímá i vláda - byť jsem nezaregistroval, že by to někdo řekl natvrdo, ale lze tak usuzovat z toho, že kromě lockdownu nic neřeší. A dokonce to premiér přiznává. Neví, co bude pak.

Jenomže virus nevymře. Je prokázáno, že virus se přenáší na ostatní primáty, onemocněl i gorilí samec Richard v pražské zoo. To nás tak trápit nemusí. Horší je, že spolu s ním onemocněli i dva lvi, tedy kočkovité šelmy. Podle veterinárního virologa Jiřího Černého (ano, z hnojárny, ale na "humárně" se nikdo virovými onemocněními zvířat nezabývá) jsou kočky velmi ochotnými hostiteli viru. A koček jsou u nás statisíce, možná miliony. Nehledě na to, že přenos byl zaznamená i na norky, nakonec oficiální verze říká, že Pacient Nula se nakazil od netopýra.
Takže v živočišné říši virus bude žít dál a na člověka se bude přenášet i v budoucnu.

Navíc o způsobu přežívání viru kolují spíše dohady než fakta. Jsou odborníci, kteří tvrdí, že virus na některých površích přežívá (asi by to mělo být v uvozovkách - to pro hnidopichy) i několik dní. Nevíme, jak dlouho virus přežívá v samotném člověku - týdny? Měsíce? Nevíme.

Proto si myslím, že abychom se s virem naučili úspěšně bojovat, je bezpodmínečně nutné zejména:

1) Reformovat zdravotnictví tak, aby bylo schopné čelit následkům epidemických vln, které se budou nepochybně v pravidelných cyklech opakovat.
Posílit JIPky, rozdělit polní nemocnici na více menších mobilních celků, aby mohla být operativně nasazena tam, kde je to nejúčelnější.
Posílit zdravotnický personál a využít k tomu všechny možnosti - od přijetí kvalifikovaných cizinců po navýšení platů.
Vytvořit modely epidemiologické péče tak, aby nebyly zbytečně blokovány kapacity zdravotnických zařízení špatnou a neúčelnou organizací.
Posílit diagnostiku - nelze do nekonečna klást rovnítko mezi "infikovaný" a "nemocný".
Posílit prevenci, motivovat lidi k péči o své zdraví, o svou fyzickou kondici, a hlavně otevřít co nejdřív všechna sportoviště, wellness, bazény, sauny, aby bylo kde cvičit, kde se otužovat.
Okamžitě zahájit monitoring světového trhu s léky proti kovidu. Být všude tam, kde se zdá, že mají perspektivní přípravky, byť ve stádiu vývoje. Nabídnout a aktivně zapojit české vědecké zázemí do tohoto celosvětového procesu. Česko samo lék asi nevyrobí, ale můžeme se na jeho vývoji významně podílet a z toho titulu si pro sebe ukrojit slušnou porci medikamentů.
Očkovat - i když tady jsem poněkud pesimistický. Očkování bude nutné díky mutacím viru často opakovat, což postupně odradí i ty, kteří budou zpočátku ochotni. Bude to stejná loterie jako u chřipky

2) Reformovat školství. Zavést vysokoškolský systém přednášek a seminářů i na nižší stupně - určitě na střední školy, a od věci by to nebylo ani na druhém stupni ZŠ. Distanční výuka otevřela prostor pro internetové přednášky on-line i z archivu, které umožní žákům (a rodičům, pochopitelně) pustit si přednášku tehdy, kdy budou mít čas. Budou si ji moci kdykoliv zastavit, vrátit, zopakovat. To vyjde vstříc (alespoň do určité míry) i vyznavačům alternativních vzdělávacích systémů (Montessori, Waldorf, Summerhill), kteří razí myšlenku, že dítě se má samo rozhodnout, kdy se bude učit a co.  Teoreticky nabyté znalosti pak budou rozvíjet a korigovat na seminářích. Tím, že učitelé nebudou muset neustále přednášet to samé pro více studijních skupin, budou moci více času věnovat seminářům, praktickým cvičením v menších skupinách. Výuka se zkvalitní, sociální kontakty zůstanou zachovány, fyzické se omezí. Možná to do budoucna povede až k tomu, že zaniknou odborné školy, jak je známe teď, a vzniknou specializovaná pracoviště pro výuku úzkého rozsahu předmětů (třeba matematická škola, která bude vzdělávat uchazeče v různých úrovních požadovaných znalostí - jak to známe například z jazykovek), jednotlivé obory si budou studenti skládat sami podle požadavků praxe - ale to už hodně předbíhám...

3) Vrátit důvěru investorů směrem k nejpostiženějším oborům. Což asi bude nejtěžší.

Legitimní otázka: Kde na to vzít? Pokud vím, každý den totálního lockdownu by stál naši ekonomiku asi 29 miliard korun. Jeden třítýdenní lockdown nás vyjde bratru na víc než půl bilionu. Ale i kdybychom vycházeli ze současného "měkkého" lockdownu, zhruba stejnou částku budou stát kompenzace firmám za nemnoho měsíců. Takže pokud se podaří odvrátit podzimní opakování toho, co se děje teď, do roka to máme zpátky. A za půl bilionu už něco i v předraženém zdravotnictví dokázat lze.

Je toho ještě spousta, co by se mělo udělat, ale je to na dlouhé psaní a dlouhé čtení. Tak zas někdy jindy.

Ale dokud nebude vidět snaha, tím myslím uvěřitelná snaha, vlády, dělat něco, co zamezí opakování dění z posledního roku, do té doby považuju lockdown za zločin a ty, co mu tleskají nebo ho dokonce vyžadují, za spolupachatele.

Hezký den!