Co se děje na poli - zbytečná prohibice, radikální inovace

Trochu jsem se dostal mimo rytmus Každý pátek nový plátek. Ale zase jsem se dozvěděl spoustu zajímavých věcí, o které se rád podělím. Například o chystaném omezení spotřeby hovězího masa.

Co je na tom nového?, říkáte si. No - nic, je to už docela provařená věc, že některé nátlakové skupiny by rády zakázaly chov hovězího dobytka, protože prý produkuje metan.  Také už je dobře známo, že toto opatření u lidu obecného nenachází příliš pochopení.

O co vlastně jde... Metan je nejjednodušší uhlovodík a je řazen do kategorie tzv. skleníkových plynů, tedy plynů rozpuštěných v atmosféře, od jejichž molekul se odráží povrchem Země vyzářené teplo a vrací se zpět k povrchu. Tím se zvyšuje teplota jak povrchu Země, tak i vzduchu nad ní, kterýžto jev známe pod dřívějším označením "globální oteplování", nyní "klimatické změny",  zkráceně "klima".  V tomto ohledu je asi 20x účinnější než oxid uhličitý. To samozřejmě nezůstalo stranou pozornosti ekologických hnutí a aktivistů, kteří nasměrovali své aktivity i proti tomuto plynu. Za jeho největšího producenta označili zemědělce, konkrétně producenty hovězího, protože skot údajně uvolňuje velké množství metanu  a tím ohrožuje tepelnou bilanci Země. (zdroj arnika.org)

Jak to tedy je... Jak se dále dočteme na webu arnika.org, což je web ekologických aktivistů, metan se rozpouští ve vzduchu, poločas jeho rozpadu je asi 4 roky (tedy za čtyři roky se polovina vyprodukovaného množství metanu přemění na jiné látky, zejména oxidací na vodu a oxid uhličitý), takže je jeho obsah v atmosféře přirozeně redukován. Na rozdíl od oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv a zvyšuje tak svou koncentraci v ovzduší, nemá žádné "nové zdroje". 

Jak si to vysvětlit... Jednoduše procesem vzniku metanu. Opět parafrázuji web arnika.org. Metan vzniká jako produkt hnilobného rozkladu bez přístupu vzduchu, tedy bez přístupu kyslíku. Tedy především hnitím organických zbytků v půdě, ze které se uvolňuje. Velkým producentem metanu jsou také býložravci, zejména přežvýkavci. Ti ve svém složitém trávícím traktu rozkládají i vlákninu. Přitom jim v žaludcích vzniká i metan, který se uvolňuje do ovzduším říháním. Tedy nikoli "větry", jak se obecně soudí. Pokud na to nahlížíme z tohoto pohledu, můžeme snadno nabýt dojmu, že omezením produkce hovězího masa docílíme snížení produkce metanu i jeho koncentraci v atmosféře.

Jenomže... Je tu to proklaté hnití, a vůbec posmrtný rozklad. Ať už probíhá za přístupu vzduch, nebo bez něj, vždycky bude na konci buď metan, nebo oxid uhličitý. Co se stane s trávou, kterou krávy nespasou? Shnije. Co se stane s kořeny plodin, které budeme pěstovat místo luk, pastvin a krmných plodin? Co zelené hnojení? Shnijí v půdě. Co neshnije nebo nesežerou (a nevyříhají) červi, hmyz či drobní obratlovci, rozloží mikroorganizmy. A na co? Na metan a oxid uhličitý. A co se stane s těmi organizmy? Coby, prostě shnijí. I my shnijeme. Na metan. Nebo nás spálí na oxid uhličitý. Můžeme si vybrat. A to nemluvím o tom, že nejvíce živé hmoty se nachází v mořích a oceánech. Bez přístupu vzduchu...

Suma sumárum - omezení chovu skotu a produkce a konzumace červeného masa je tak trochu krok do autu. Nevyřeší se tím nic. Nebo snad ano?