Co se děje na poli - orba, proč je nenahraditelná?

Orba. Díky hrabošovi třaskavé téma dne. Prý se málo orá, málo hluboko, po svahu místo po vrstevnici, jen tak halabala. Opravdu to tak je?

Bohužel, i když ne tak docela, hodně pravdy na tom je.

Orba spolu s podmítkou patří do tzv. základního zpracování půdy. Slouží k udržení kvality půdy, zlepšuje strukturu, zapravuje hnojiva, provzdušňuje půdu, ničí plevele i drobné škůdce a jejich doupata a hlavně - jako jediná polní operace - obrací půdní skývu, tedy zaklápí svrchní vyčerpanou vrstvu ornice dospod a vynáší odpočatější hlubší vrstvu vzhůru. A s ní u ukrojenou část podorniční vrstvy, která nahradí půdu ztracenou vodní a větrnou erozí. 

Správná orba se provádí nejdříve cca 2 týdny po podmítce.To proto, aby semínka plevelů měla čas vzejít a orba tak může snadno vzešlé klíčky zničit zaklopením dospod. Souprava traktor - pluh se pohybuje pracovní rychlostí cca 6 - 8 km/h. Při šířce záběru cca 2,5 m zpracuje jeden pluh asi 1 - 1,5 ha/hod. Orba se zpravidla provádí podél delší osy pozemku, pokud to svažitost pozemku dovolí. Tím se omezí počet otáčení na souvrati a lépe využije čas.  Ideálně samozřejmě po vrstevnici. Pokud to svažitost nedovolí, orá se podél kratší osy, případně šikmo, podle potřeby. Narazil jsem na názor, že zemědělci rezignovali na pravidlo orby po vrstevnici a ořou proti svahu, což má za následek zvýšený odtok vody z polí a odplavování půdy. Ano, pozemky hlavně v kopcovitém terénu mají složitý výškový profil a někdy je výhodnější orat proti mírnému kopci než složitě dodržovat vrstevnici (a bylo to tak vždycky), ale přesto si dovolím nesouhlasit. Hned vysvětlím, proč. 

Orební těleso se musí v půdě pohybovat určitou rychlostí (6-8 km/h, to už víme). Pokud se pohybuje pomaleji, skýva se nezaklopí a nerozdrobí, a taková orba je k ničemu. Navíc hrozí, že se traktor při razantnější změně orebního odporu (třeba v místě s vyšší vlhkostí) zastaví a doslova zahrabe. To samo o sobě nutí zemědělce proti svahu neorat. A když už do mírného svahu zorají, struktura hrud a brázd je natolik hrubá a "vodotěsná", že srážkovou vodu docela dobře udrží. (viz obrázek).

Hloubka orby může být různá a závisí na plodině, která bude následovat. Pod obiloviny stačí orba mělká až střední (20 - 25 cm podle druhu půdy), pod okopaniny je nutno provést orbu hlubokou (víc než 30 cm). Okopaniny potřebují jednak mnoho animálního hnojení (klidně i 60 tun hnoje na hektar), jednak kvalitní strukturu půdy. V utužené půdě vyrostou jen "utužené" brambory nebo řepa, což zmenší výnosy a ztíží sklizeň. Z toho je patrno, že hlubokou orbu nelze nahradit. Lze se jí ale do jisté míry vyhnout, což také hlavně velké zemědělské podniky dělají. Výrobci zemědělské techniky se tomuto trendu přizpůsobili a nabízejí celé technologické linky pro bezorebné setí.

Místo tradičního alespoň čtyřhonového osevního postupu (ozimá obilovina - okopanina - jarní obilovina s podsevem - jetelovina) se používá tříhonový.  Tedy ozimá obilovina - jarní obilovina - kukuřice/řepka. Interval mezi hlubokými orbami se prodlouží ze čtyř na šest let (hluboká orba předchází kukuřici; jak víme, z hlediska agrotechnického je to okopanina), mělká orba se často neprovádí vůbec a je nahrazena kypřením. Kypření však půdu nezaklopí a - přestože se výrobci snaží přesvědčit o opaku - animální a zelené (tedy přirozené) hnojivo tak dobře nezapraví. 

Tím, že se prodlužuje interval mezi hlubokými orbami a animálním hnojením, se půda vyčerpává, zhoršuje se její struktura, snižuje schopnost udržet živiny a půdní život, zejména ten bakteriální. Naopak se vytvářejí podmínky pro rozmnožování škůdců - obratlovců. Viz hraboš.

Takže suma sumárum - na rozdíl od všeobecného mínění se hluboká orba ještě jakž takž drží, ale po mělké je prakticky veta. Příště si povíme o tom, jaké to má praktické dopady. 

Teď si vychutnejte orajícího stalince. :-) Ano, opět ruský stroj, ale tyhle mašiny mají pro mě zvláštní kouzlo :-)