Co se děje na poli - Je sláma opravdu jen odpad?

Vraťme se ještě před orbu a podmítku a dejme trochu prostoru slámě. Pokud mluvíme o sklizni obilí, máme na mysli zrno. Sláma jako by nás obtěžovala, míjela. Máme ji za odpad. Ale je to opravdu tak?

Sláma je ta část plodiny, která zůstává po oddělení zrna. Zhruba řečeno. V užším smyslu slova za slámu považujeme zbytky po pšenici, žitu, ječmeni, ovsu a triticale. Tedy to, co zužitkujeme hlavně v živočišné výrobě.

Žádná hlavní zemědělská plodina není pěstována kvůli slámě. Dokonce se šlechtitelé snaží snížit podíl slámy na celkové hmotě plodiny, hlavně jejím zkrácením. Nižší sláma znamená vyšší stabilitu rostliny a lepší odolnost proti polehnutí. O co méně slámy musí zpracovat sklízecí mlátička, o to může vymlátit více zrna. Proto se sláma jeví jako odpad.

 Ve skutečnosti jde o typický vedlejší produkt. Správný sedlák ji dokáže využít beze zbytku. Používá se jako podestýlka, jako komponenta do krmných dávek (nikoliv jako krmivo, to je rozdíl), nebo přímo jako hnojivo.

Jako podestýlka zvyšuje komfort ustájených zvířat. Zabraňuje skluzu prstů sudokopytníků - skotu, prasat, koz, ovcí. Pohyb po podestýlce je pro ně pohodlnější, jistější, bezpečnější a méně namáhavý. Zvířata nejsou zbytečně stresována, což se pochopitelně pozitivně projeví i na jejich zdravotním stavu a užitkovosti (pro zábavu je nechováme, to je realita). Změkčuje a zatepluje lože a vsakuje moč a výkaly. Tím se mění v chlévskou mrvu, která po několika týdnech dozrává v chlévský hnůj - nejkvalitnější a nejpřirozenější hnojivo. Ještě o něm bude určitě řeč.
Jako přímé hnojivo se sláma používá hlavně tam, kde mají bezstelivové ustájení, zejména v chovech prasat. Produktem bezstelivového ustájení je kejda, která je jako hnojivo dost nevhodná. Je tekutá, takže se v půdě špatně drží, a obsahuje příliš mnoho dusíkatých a málo uhlíkatých látek. Rozdrcená nebo rozřezaná sláma rozptýlená na poli část kejdy vsákne, podrží ji v půdě a dodá chybějící uhlík. Slámu drtí buď přímo sklízecí mlátička pomocí instalovaného drtiče slámy, nebo slámu z řádku sebere řezačka, rozřeže a rozfouká po poli.

Sláma je za určitých okolností i důležitou složkou krmné dávky, přestože sama o sobě - na rozdíl od sena - krmivem není, neboť nemá prakticky žádnou výživnou hodnotu. Je to jen vláknina. Přežvýkavci jsou však uzpůsobeni ke zpracování vlákniny, protože i traviny, kterými se živí, jsou z velké části tvořeny vlákninou. Proto je nutné, aby každý den dostali svou mnohakilogramovou porci a zaplnili tak svoje velkokapacitní žaludky. Sláma se přidává třeba do cukrovarských řízků, do siláže a podobně. Vždy však musí být doplněna vhodnými přísadami bílkovinnými, minerálními i energetickými.

Sláma má spoustu dalšího využití. A to nejen obilná. Například ve stavebnictví. Dobře tepelně izoluje, funguje i jako střešní krytina. Loni jsem ve Francii viděl několik novostaveb, jejichž střecha byla pokryta tabulemi ze slámy řepkové.

Suma sumárum - sláma je důležitá zemědělská komodita. Má své nezastupitelné místo, a to nejen v zemědělství. Je vlastně živoucím dokladem toho, že zemědělská činnost, pokud je správně vedena, vlastně žádné odpady neprodukuje. Vše, co sedlák vypěstuje a vychová, se zužitkuje. Kéž by to platilo pro všechny obory lidské činnosti.

Stručný a zajímavý web o slámě je tady.

Příště si povíme něco o hnojení.