Na území Národního parku Bavorský les pokrývá podstatnou část bezzásahových zón horský smíšený les a místa nezalesněná. Na území Národního parku Šumava vyžadují aktivisté vytvoření bezzásahových zón převážně na místech se smrkovou monokulturu.

Na území Národního parku Bavorský les jsou bezzásahové zóny rozšiřovány výhradně za souhlasu zainteresovaných obcí. Na území Národního parku Šumava aktivisté požadují vytvoření bezzásahových zón výhradně proti vůli zainteresovaných obcí.

Na území Národního parku Bavorský les jsou osídlená místa zcela výjimečná, počet obyvatel je řádově v desítkách (území vesničky Waldhäuser je z NP BW vyňato). Na území Národního parku Šumava se nachází řada obcí s počtem obyvatel řádově v tisících.

Proto pokládám požadavky na rozšíření bezzásahových zón v NP Šumava na větší rozlohu než v NP Bavorský les za neopodstatněné.

Poprosil jsem o vyjádření Petra Ješátka, st.,  spolupracovníka Ringu, který je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní je v důchodu. Na Vaši připomínku mi napsal toto:

Dobrý den.

1. Není pravda,že aktivisté požadují bezzásahovost ve smrkových monokulturách. V národním parku Šumava jsou zastoupeny Lesní vegetační stupně následovně:

9. LVS - vrchovištní kleč  1,9 %

8.LVS  - horské smrčiny   25,3 % / jejich ochrana bezzásahovostí byl jeden z hlavních důvodů vyhlášení národního parku

7.LVS bukové smrčiny      32,5 %  ty byly v minulosti ve větším rozsahu přeměněny na smrkové monokultury a tam vědci,spolu s aktivisty                                                        požadují jejich přeměnu,zejména podsadbami jedlí a bukem a převedení do původního zastoupení dřevin. 6.LVS smrkové bučiny      39,2 %  obdobná situace 5.LVS jedlové bučiny           0,2 %            bory                          0,9 % Tedy zásadně musím rozlišovat horskou smrčinu v 8.Lesním vegetačním stupni a uměle založenou smrkovou monokulturu v nižších vegetačních stupních. 2.K rozsahu zonace si musíme uvědomit,že Národní park Bavorský les má již 75 % bezzásahovosti v původním národním parku.Tam je také nejvyšší návštěvnost vzhledem k jeho atraktivitě.Dokladuje to i jejich odborná studie týkající se ekonomiky regionu.Naopak přidružená část,ve které se dosud zasahuje a postupně se bezzásahovost rozšiřuje, zdaleka takovou návštěvnost nemá.Souhlas obcí byl politický ústupek. Různá zastupitelstva v různých obdobích mohou mít jiné názory. Je tomu tak i na Šumavě. Při zřízení parku v r.1991 zastupitelé obcí písemně požádali premiera České vlády Pitharta o začlenění Národního parku Šumava do II.kategorie IUCN/je o tom dokument/. Naopak současní zastupitelé pod vedením předsedy Rady parku Stráského požadují zařazení do IV.kategorie,tedy chráněnou krajinnou oblast. Současně i uvedený Stráský,jako ředitel odmítl udělení Diplomu Rady Evropy pro náš park a tím naprosto negativně ovlivnil image