Poučný den v regionu

V uplynulém týdnu jsem se se důkladně věnoval dvěma obcím ve svém regionu: Třebíči a Jemnici. Diskutoval jsem s žáky i se starostou, vyslechl jsem starosti podnikatele i postřehy občanů...

Na besede se studenty.www.vitezslav-jonas.cz

ZŠ Kpt. Jaroše v Třebíči je jedna znejvětších v Třebíčí, navštěvuje ji 500 studentů. Nachází se v hustě obydlené čtvrti v Třebíči - Hájku. Nejdříve jsem si s ředitelem Karlem Dolákem prohlédl areál školy - zvenku, mají zde dvě nově zrekonstruovaná hřiště s umělým povrchem, které v odpoledních hodinách slouží i veřejnosti. To mě opravdu zaujalo, hřiště jsou super. Dále mají perfektně upravené okolí, velkou zahradu a speciální skleník, kde žáci pěstují různé rostlinky. Raritou je určitě venkovní automatizovaná meteorologická stanice, která je v Třebíči hodně výjimečná. Žáci prý sami monitorují data a posílají je do NASA, odkud získávají zpětnou vazbu. 
Pak jsme uvnitř školy nahlédli i do PC učeben, dvou tělocvičen, skvěle vybavených učeben pracovní výchovy i do cvičné kuchyňky pro dívky. Budova školy je rozlehlá a ředitel se mi svěřil, že nyní žádají o dotace na zateplení a výměnu oken. Škola spolupracuje na projektech SOKRATES COMENIUS (mezinárodní projekt organizovaný EU) a při této příležitosti spolupracují s Tureckým partnerem (město Konya). Partnerskou školou je škola ve Velké Británii (Liverpool), v letošním roce se chystají i do Turecka, i do Velké Británie.

Pak už jsem se věnoval žákům, na besedu s nimi jsem se moc těšil. Povídali jsme si o tom, jak to chodí ve funkci senátora, o všem, co se týká Senátu a legislativy. Žáci byli vzorně připraveni a zapojovali se se zájmem do debaty (což se vážně často nestává). Měli připravených spousty otázek:
- na předsednictví ČR v EU, ale také třeba jaké mám vzdělání či auto, co si myslím o americkém radaru, zda chci být jednou prezidentem (řekl jsem po pravdě, že nechci, protože senátor je úspěch a vrchol a chci obstát);
- co si myslím o úplatcích (moje odpověď: pro mě je důležité mít čisté svědomí, být poctivý a čestný);
- jak jsem se dostal do politiky, proč zrovna ODS (jsem pravicový politik, jsou mi blízké ideje strany);
- zajímal je i názor na politickou situaci v Třebíči, jaká je dle mě vláda (je dobrá, nutná je kompromisní vláda. Lepší by byl většinový systém);
- kde bych jinde rád žil (nikde - doma je krásně a nejlíp);
- jestli si na mě zgustnul už i bulvár (ano, když jsem před dvěma lety vyklopil režiséra Menzla a herce Hanzlíka z koňské bryčky na jedné příjemné akci :-);
- jak mě podporuje manželka (to je moje velká opora, zázemí a konzultant);
-  co si myslím o prezidentovi (hodně jsem mu věřil, zastával jeho názory, ale v poslední době jsem k němu spíše kritický);
-  jaký jsem měl prospěch ve škole (nic moc slavného to nebylo, a proto se učte a študujte a co nejvíc);
-  co bych změnil v politice v ČR (kulturu v politice, chci stabilní stát);
- co dělat s nezaměstnaností (pomoc podnikatelským subjektům, protikrizová opatření a nezadlužovat!!)...
To je jen malá ukázka, otázky doslova pršely ze všech stran a bylo mi s mladými skvěle.

Nicméně, odpoledne mě už čekal další zajímavý a důležitý program. Zavítal jsem do "dvojkové" obce na samém okraji Třebíčska - do Jemnice. Nachází se téměř na hranici tří okresů, však na to prý také náležitě doplácejí. Prý se na ně zapomíná, všude mají daleko, žádné pracovní příležitosti, nikde žádný velký investor, jen velká nezaměstnanost a obrovské závazky. Město v majetku vlastní rozlehlý zámecký areál s krásným, avšak vojskem zdevastovaným zámkem. Ale vezměme to popořádku.

Nejprve jsem mluvil se starostou Miloslavem Nevěčným a místostarostou Pavlem Bátorem přímo v kanceláři starosty. Tam jsme podrobně rozebírali situaci v Jemnici, starosta nejvíce poukazoval na patálie ohledně získávání dotací, a to malého i velkého rozsahu. Nepodařilo se jim získat téměř žádné. Nechali draze zpracovat několik projektů, ale nic z toho nebylo. Malý rozpočet obce nedovolí větší investice, které by ale byly potřeba. Teď zrovna mají rozpracovanou rekonstrukci budovy pro Rychlou záchrannou službu, kterou se tam kraj rozhodl zřídit - ovšem je problém s penězi, jako obvykle. Zapeklitá situace.

Po návštěvě radnice jsme se šli podívat po Jemnici. Mají pěkné náměstí, zbytky židovského osídlení města, krásný - bohužel zdevastovaný - zámecký areál a samotný zámek. Poté jsme navštívili významného podnikatele - jemnickou pilu. Majitel pan Šamánek nás provázel, pila je nová, velká a hodně automatizovaná. Zrovna zpracovávali modřínové dřevo. Majitel se mi pak svěřil s momentálními starostmi kolem svého podnikání, jak působí podmínky dané vládou, hospodářskou krizí... Krizi prý zvládnou, pokud nepřijde něco horšího. Zaměstnává asi 120 lidí, většinou se základním vzděláním (kteří jen těžce najdou uplatnění). Stát mu prý moc nepomáhá, spíš naopak.

Poté zase rychle zpět na radnici a na besedu s občany. Opět byla řeč o aktuální situaci ve vládě, o krizi, ale též o energetické bezpečnosti, o nutnosti a významu jádra v ČR (velká deviza pro ČR), o skladu vyhořelého paliva. Mluvili jsme i o regionální politice, o prezidentovi a hodně i o Lisabonské smlouvě.

Byl to moc zajímavý Den v regionu a věřte, že mám o čem přemýšlet. Vám všem přeji krásný den.