V posledních dnech mě znepokojují úvahy nad výstavbou nových jaderných bloků v České republice. Musíme se naučit věci pojmenovávat, protože jedině tak je možné je řešit.
Realita je taková, že výstavba dvou bloků na Temelíně ohrožuje výstavbu pátého bloku v Dukovanech. Je potřeba si také uvědomit, že vláda dosud neschválila státní energetickou koncepci. V návrhu je sice rok 2035 jako termín výstavby pátého bloku v Dukovanech, ale pokud není energetická koncepce s tímto termínem schválena, je to jen lehké šumění bez jasného a rozhodného ano.
Objevují se také hlasy, zda stát a ČEZ nemá na to, aby se dva bloky vystavěly. Dokonce jsem zaznamenal názory, že není kam spěchat, že Česká republika má nadbytek energie. Samozřejmě, že diskuze na úrovni politiků a odborníků nejen o energetické výhodnosti, ale také o ekonomické a sociální výhodnosti je na místě. Uvědomuji si, že takové rozhodnutí není možné udělat ze dne na den, nebo z týdne na týden, ba dokonce ani z měsíce na měsíc. Diskuze však nesmí trvat příliš dlouho. Protože oddálením výstavby Temelína se oddaluje také výstavba Dukovan.
Vzhledem k současné situaci a s ohledem na různé názory a pohledy jsem jako zástupce jaderné veřejnosti pro náhradní (možná lze nazvat i jako krizové) řešení, které říká: postavme jeden blok v Temelíně a jeden blok v Dukovanech. Musíme totiž brát v zřetel také socioekonomické dopady na regiony.
Toto rozhodnutí bude jedno z nejdůležitějších za posledních několik let. Jedná se o velké investiční náklady. A špatné rozhodnutí bude mít obrovské dopady nejen na region dukovanské elektrárny, ale i na celou Českou republiku.
