Obce by měly dostat peníze z elektráren na svém území

Jsem názoru, že regiony a obce, na jejichž území jsou elektrárny (jakékoliv), by měly dostat motivační finanční příspěvky. Jde o ty oblasti, které jsou dotčeny výstavbou, provozem a v budoucnu i případnou likvidací energetických zařízení. Podle současných zákonů nemají nárok ani korunu podílu z daní, které elektrárny odvádějí státu. To chci změnit - proto navrhuji novelizovat příslušný zákon a doufám, že se mi ho podaří prosadit!

Po konzultaci s odborníky navrhuji novelizovat zákon č. 243/1997 Sb. o rozpočtovém určení daní (tento zákon upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů a daně z nemovitostí. Nabyl účinnosti dne 1. 1. 2001 a k dnešnímu dni byl již pětkrát novelizován). 

Podle mého návrhu by dostaly kraje, na jejichž území je umístěna výroba elektřiny, 35 % z výnosu daně z elektřiny. Pokud se v dotčeném kraji bude vyskytovat havarijní pásmo, pak bude 90% podílu jednotlivého kraje připadat obcím na území zóny havarijního pásma. Pokud jde o obce, na jejichž katastrálním území je umístěna výroba elektřiny, těm by podle novely mělo připadnout 15% z výnosu daně z elektřiny. Na stejnou úroveň obcí, na jejichž katastrálním je umístěna výroba elektřiny, řadí novela i obce sousední. V případě existence zóny havarijního plánování u zařízení vyrábějícího elektřinu budou finanční prostředky převedeny obcím nacházejícím se v 5-ti kilometrovém pásmu zóny havarijního plánování. 

Můj návrh především reaguje na opakované připomínky obcí a krajů, do jejichž rozpočtu dle současné právní úpravy nespadají podíly zisku ze spotřební daně odvedené z výroby elektřiny. Cílem je tedy možnost kompenzovat zátěže krajů a obcí plynoucí z umístění jaderných a uhelných elektráren na jejich území. Tato území jsou významně omezena zejména ve svém dalším využití a jiném rozvoji, a podíly na zisku ze spotřební daně odvedené z výroby elektřiny by jim pomohla tato omezení kompenzovat.  

Předpokládaný dopad na státní rozpočet není možné prozatím přesně určit. Jeho výše je závislá na částce, která bude odvedena ve formě ekologické daně z prodeje elektřiny.   

Předloha navazuje na novelu atomového zákona, kterou Senát již schválil před posledními parlamentními volbami, ale nebyla politická vůle k projednání v Poslanecké sněmovně. Jeden z důvodů byl i ten, že se finanční zvýhodnění týkalo jen obcí v jaderných regionech. Moje iniciativa rozšiřuje kompenzace i do regionů s klasickými elektrárnami (tj. týkala by se např. i uhelných ad.), zkrátka do okolí všech zařízení, které odvádějí ekologickou daň z prodeje elektřiny. Hlavně chci zdůraznit, že přijetím tohoto zákona se může lépe prosazovat rozšíření jaderných zařízení či výstavba nových energetických zdrojů. O svém návrhu jsem tento týden jednal s hejtmanem kraje Vysočina Jiřím Běhounkem, který návrh podporuje a chce ho projednat s dalšími hejtmany na jejich nejbližším setkání (na Vysočině 16. března), při této příležitosti společně navštíví i JE Dukovany, V těchto dnech s tímto návrhem dále seznámím Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (kde jsem místopředsedou).

Má takový zákon šanci v době krize???

Samozřejmě, už slyším případné námitky, jestli v době ekonomické krize a šetření každé koruny ve státním rozpočtu má takový zákon vůbec šanci projít přes vládu a ministerstvo financí? Na to už předem odpovídám: Co je důležitější? Prosadit v rámci energetické soběstačnosti nové zdroje s bezkonfliktním projednáním s veřejností, anebo úzkostlivě zachránit 500 milionů korun ve státním rozpočtu? Tato částka je již částkou kompromisní a vyšla společně s návrhem zákona z jednání pracovní komise složené mj. z odborné veřejnosti i zástupců obcí z okolí energetických zařízení, kterou jsem inicioval.