Chodíte plavat nebo běhat? Někteří už měsíc, že? Jak je to s novoročními předsevzetími a o tom, že přestat kouřit a umýt okna není tak úplně to samé.
Začal jsem chodit plavat. Ne, není to předsevzetí, spíše z nouze ctnost, protože jsem musel omezit běhání jako hlavní sport. Navíc jsem začal už v listopadu, takže žádné spojení s Novým rokem a podobně. Oproti běhání má plavání jednu nevýhodu – ovlivňují vás ostatní. Zatímco na silnice, pěšiny a do lesa se vejde neomezené množství běžců (i když v Divoké Šárce to tak někdy úplně nevypadá), do bazénu se vejde jenom omezené množství plavců. A tak mne s blížícím se koncem roku v oné prázdné dráze pro kondiční plavce napadalo: jak to tady asi bude vypadat po Vánocích a po prvním lednu? Ekonomicky je totiž spotřeba prostoru v bazénu na rozdíl od spotřeby prostoru ve volné přírodě rivalitní. Když bude v bazénu příliš mnoho plavců, moc si nezaplaveme.
Je konec ledna a o minulém víkendu byla plavecká dráha plná. Já sám jsem začal chodit teprve před třemi měsíci, takže nemohu nikoho nařknout z „nováčkovství“, ale stejně se mi zdálo, že je tam pár lidí, kteří prostě začali s úderem roku 2016. Nic proti tomu, pořád jsem si celkem zaplaval, jen jsem vždy při čekání na kus volné dráhy mohl pomyslet na to, jak to vlastně s těm předsevzetími je.
Ta klasická, hubnoucí, přicházejí ještě před Novým rokem, protože po Vánocích není nač čekat a zbavovat se nabraných tuků je třeba začít okamžitě. Stejně tak je třeba okamžitě začít používat všechny ty nové vouchery do fitka, nové běžky (ok, ne letos) a plavecké brýle.
Po prvním lednu přichází ovšem celá smečka předsevzetí, která útočí na náš zaběhnutý pohodlný styl. Sami na sebe tu smečku vypouštíme, jen každý trochu jinak. Jsou předsevzetí velká a malá, jsou předsevzetí konkrétní a obecná. Nejlepší jsou ta malá a konkrétní, například umyju okna. Je celkem jasné, co znamená umyté okno, ale že by se jednomu změnil život to úplně ne. Můžeme to pojmout obecněji, třeba že budu častěji uklízet. Co to znamená „častěji“, je samozřejmě k diskusi, pokud to je „častěji než dosud“, tak může být výsledkem pořád ještě slušně velký nepořádek. Ale i tak se to dá celkem zvládnout.
Pak máme ale velká předsevzetí. Mezi ta konkrétní patří třeba ono obligátní „přestanu kouřit“ (úplně), „zhubnu“ (do těch a těch šatů/toho a toho obleku, ale natrvalo) nebo „přestanu jíst maso“ (úplně). To je náročné, ale pořád ještě uchopitelné. Hodně lidí si takováto předsevzetí dává, myslí je vážně a dokonce je úspěšně dodrží. Respekt. Ale hodně lidí to odmítá a říká si, že si prostě nic takového říkat nebudou.
Jenže pak tu máme ještě ona obecná velká předsevzetí a mezi nimi to jedno, které si podvědomě dává ohromné množství lidí. „Tento rok změním svůj život“. Ať už v jakémkoli směru, prostě změním. Budu žít líp, budu žít jinak. Je to to nejdůležitější předsevzetí ze všech. I když budete pořád kouřit, uklízet jednou ročně a ta okna zůstanou neumytá až do léta, tak je to jedno, jen když se vám podaří žít líp.
A když to nevyjde tento rok, tak ten příští už určitě.
