Vždy s nadcházejícím létem se s tím nějaké noviny nebo magazín vytasí. Proč je v českých hospodách nejlevnějším nápojem pivo. Jeden čas se dokonce mluvilo o tom, že se uzákoní, že každá hospoda musí poskytovat jeden levnější nealko nápoj. Nebo to už platí? Ani nevím, ale to je jedno. Jisté je, že máme s vodou problém. A mně se zdá, že je tu tak vzácná, jako bychom žili někde na Sahaře.
Moje poslední zkušenosti s vodou jsou určeny dvěma rozdílnými zážitky. Nejprve služební cesta do Itálie, jejíž součástí bylo i několik společných obědů. Pokaždé, když jsme přišli do restaurace, dostali jsme na stůl buď karafu s vodou, která byla zdarma, nebo velkou lahev v ceně do jednoho eura. Prostě samozřejmost, jestliže jíte, tak také přeci pijete. A pokud bylo k jídlu víno, tím spíše je třeba vody. Střih, jsem na personalistické konferenci v Praze, kde všechno šlape, jídlo i občerstvení je fajn, k pití voda, džus a ledový čaj. Před posledním dvouhodinovým sledem přednášek byla poslední kávová přestávka, nicméně jsem zjistil, že mám už v průběhu prezentací ještě žízeň. Vydal jsem se k baru, kde byla obsluha, a požádal o vodu, protože na pultu nebyla žádná sklenice nalitá. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděl, že se voda už nepodává. Chápal bych kávu, džus, pivo, ale voda? Ta voda, která nestojí téměř nic? Ta voda, která je v civilizovaném světě naprostým základem pohostinnosti?
Pak jsem si všiml prázdných lahví do vody. Třičtvrtělitrové lahve známé značky, z nichž byla voda do sklenic rozlévána. Tak tady bude zakopaný pes, prostě a jednoduše drahá voda, takže bylo třeba její podávání stopnout, protože to nebylo v rozpočtu. Takže jsme opět u našeho původního problému, z vody se tady stal stejný nápoj, jako je limonáda, cola, ledový čaj, pivo. Prostě něco, za co se platí. Přesně to bych pochopil kdekoli, kde není k dispozici dost vody, nebo není pitná. Ale v Praze? Ve městě s jednou z nejlepších kohoutkových vod? Tady je prostě voda omezeným zdrojem. Pro restaurace je na nich dobrá marže, pro pořadatele společenských akcí jsou jen vysokým nákladem.
Jestli se toto někdy změní a při příchodu do restaurace dostanete na stůl automaticky džbán nebo karafu s vodou a dvěma plátky citronu, jestli někdy na společenské akci bude místo, kde je možné se kdykoli občerstvit, pak se možná opět trochu posuneme k civilizovanému světu.
