- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve většině průvodců je vždy uvedeno několik základních výrazů, které vám mohou pomoci přežít, tedy počty, děkuji, prosím, pomoc, kde je hotel, kde je letiště a tak dále. Ale naučíte se je, když do takové země míříte, nebo spoléháte, na to, že budou rozumět oni vám? I v češtině příliš často používám slovo „děkuji“. Prostě pořád děkuji někomu za něco, až to někdy zní divně. Ale vím to, tak jsem se to pokusil dělat stejně v cizině a obejít se bez „thanks“. Podle očekávání je to ve švédštině velmi jednoduché, protože „děkuji“ se vyslovuje jednoduše „tak“ (což někdy ale mátlo ostatní Švédy, protože v českých rozhovorech jsme slovo „tak“ používali velmi často). V turečtině je to o mnoho horší, protože výraz „děkuji“ se skládá ze dvou slov a vyslovuje se asi jako „tešekýr ederi“. Zkrátil jsem si to na něco, co začíná „tešek…“ a zbytek spolknu s tím, že hovorově to tak přeci určitě budou dělat taky.
Ale proč se to vůbec učit? Myslel jsem si, že místní budou rádi, že moje znalosti ocení a že budou jednoduše milejší. Znáte to, když cizinec neumí česky a potom na vás vypálí to svoje „těkhuji“, taky roztajete. Ovšem ten diametrální rozdíl mezi přístupy obou zemí byl překvapivý. Ve Švédsku se mi na moje perfektní a z češtiny nacvičené „tack“ nedostalo skoro žádné odezvy a všichni se mračili nebo usmívali stále stejně. Prostě jako kdybych nic neřekl nebo jako kdyby to ani nebylo švédsky. Zato v Turecku jsem angličtinou a oběma rukama vysvětlil, že chci ten velký kebab a nikoli malý. A když jsem na závěr zkusil poděkovat, ti mračící se najednou roztáli a ti usmívající se se začali smát ještě více, jako že dobrý dobrý…
A protože pořád bojuji s tím, jestli zdokonalovat stávající angličtinu a němčinu, nebo se pustit do nějakého dalšího jazyka, jedno rozhodnutí je jasné. Pokud bych si měl vybrat mezi švédštinou a turečtinou, bude to určitě turečtina. Možná to bude více práce, ale určitě to přinese i více radosti všem.
Další články autora |