Babišovi bílí koně

aneb Kdo bude idiotem během dalších 6 let? „...Jasně jsem sdělil, že obchody byly placeny bezhotovostně, bankovním převodem. Původ peněz je křišťálově čistý. Je to vyfabrikovaná kauza. Neodstoupím, tu radost nikomu neudělám...“, odpověděl dnes již slavným výrokem 10. února 2005 premiér vlády České republiky, sociální demokrat  Stanislav Gross, na interpelace, kterými se tehdejší parlamentní opozice domáhala odpovědi na původ financí za něž si pan Gross koupil koncem 90. let byt. Během pár týdnů odstoupil a k moci se dostal Jiří Paroubek. „...Tak jsem idiot, protože je mi jasné, že ty peníze, které dnes má, tak to je něco, co nemohl k tomu regulérním způsobem přijít...“, konstatoval s poněkud opožděnou upřímností místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek minulý týden v diskuzním pořadu České televize Hydepark  na dotaz týkající se zázračných „investičních schopností“ svého stranického kolegy.

Čerstvý bojovník s korupcí, Andrej Babiš, podnikatel, k němuž byly vlády sociálních  demokratů neobvykle „vstřícné“ nejen při mediálně známé privatizaci Unipetrolu,  vidí Stanislava Grosse v poněkud jiných barvách. V září v diskuzním chatu na webu idnes.cz uvedl, že Gross byl „...nadějný mladý politik, který nezvládl své okolí a asi hlavně svou manželku...“.

Zvláštní. Člověk, který je poměry v České republice natolik znechucen tak, že zakládá a financuje hnutí „Akce nespokojených občanů“, které má ve volbách v roce 2014 vymést Augiášův chlév současných politických stran, má poněkud selektivně nastavené brýle, kterými vidí politiky postižené korupcí a politiky o nichž mluví s poněkud změkčujícími výrazy.  Nazývat dnes Stanislava Grosse „mladým nadějným politikem, který nezvládl své okolí“ je PR obrat srovnatelný s pověstnými Paroubkovými „šibaly“.

Pro osvěžení paměti si v krátkosti zopakujme, jak geniální akciový investor ke štěstí přišel. Píše se rok 1999 a Stanislav Gross se prostřednictvím svého známého a stranického kolegy Roberta Sýkory seznamuje s Tomášem Chrenkem, spolumajitelem Třineckých železáren. Špidlova vláda, v níž byl „mladý nadějný“ místopředsedou, schválila Třineckým železárnám pomoc 2 miliardy korun. Tomáš Chrenek prodal následně 31% akcií  své společnosti Moravia Energo Robertu Sýkorovi a ten je za jednadvacet milionů korun přeprodáva Stanislavu Grossovi.

Gross akcie (po vypršení časového testu, kdy z prodeje akcií za vyšší cenu nemusí platit ani korunu daní), prodá slovenskému podnikateli Pavolu Krúpovi z firmy ARCA Capital za sto milionů korun. Výdělek 79 milionů čistého je bezmála 400 procentní zhodnocení vloženého kapitálu a činí z „mladého nadějného politika“ jednou provždy „mladého nadějného investora“.  A protože konec korunuje dílo, vrací se akcie jako věrní holoubci zpět k Tomáši Chrenkovi, když mu je Pavol Krúpa prodává zpět za 150 milionů korun.

Každý marketingový projekt, chce-li být úspěšný, musí se zaštítit co nejvíce „důvěryhodnými“ osobnostmi. Babišova „Akce nespokojených občanů“ má na stránce Podporují nás ta nejprvotřídnější jména spolubojovníků proti korupci:

Jiřina Šiklová, socioložka, Jan Kraus, herec, Michal Viewegh, spisovatel

Případný podporovatel je jistě rád, že mimo umělce a socioložku jsou na seznamu i lidé z dalších oblastí. Třeba známý finanční specialista z Chrenkova akciového kolečka,  Pavol Krúpa ze společnosti ARCA Capital, je jistě předpokladem toho správně zaměřeného boje proti korupci.

A možná nakonec do ANO2011 dopluje i finanční kouzelník Stanislav Gross!