Proč je dobré mít zdravotní reformu?

V tomto blogu bych se rád vyjádřil k připravené reformě zdravotnictví. Došlo mi totiž, že stejně tak jako v případě důchodové reformy, nejsou na veřejnosti komunikována základní východiska a cíle. Z mého pohledu bylo i velmi nešťastné začínat debatu o zdravotní reformě výčtem poplatků. Toto není koncepční řešení. Pokusím se tedy stručné nastínit základní důvody pro reformu a její  možnosti.

Základní otázkou je proč chceme reformovat současný systém. Je zapotřebí reformovat současný systém, protože je neefektivní. Co znamená, že je neefektivní? Mimo jiné také to, že nedokáže adekvátně reagovat na možnosti medicíny. Nemá na to ekonomické nástroje. Neboli, vědeckotechnický potenciál medicíny roste rychleji než ekonomické možnosti jeho využití. Dalším důvodem pro reformu je (opět jako u důchodové reformy) stárnutí obyvatelstva. Proč? Protože stárnoucí populace představuje pro zdravotní systém objemově větší část nákladnějších pacientů. Třetím velkým problémem českého zdravotnictví je neefektivita hospodaření k níž se přidává korupce. Strana VV šla do této vlády s jasným mottem korupčního vymýcení, zdravotnictví nevyjímaje. Obrovské neprůhledné nákupy předraženým přístrojů nemocnic či zásadní restrikce praktik farmaceutických firem jsou oblasti, do kterých se chceme pustit.

Jaké jsou ale možnosti reformy? Principiálním pilířem navrhované reformy je zavedení tzv. nadstandardu, o kterém se mluví v ČR podobně dlouho jako o státních maturitách. A stejně tak, jako se nikomu nechtělo do státních maturit, se nikomu nechtělo do stanovení podoby nadstandardu. Co je nadstandard, nebo v terminologii programového prohlášení „nadnárok“?. Nadstandard je ekonomicky náročnější výkon, který není hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Neboli zavedením nadstandardu bude mít pacient možnost výběru a svobodného rozhodnutí. Buď jít cestou výkonů, které jsou hrazené zdravotním pojištěním a zároveň splňují současné poznatky medicíny. Nebo si jednoduše připlatit za výkon, který díky použití přístrojů a techniky není hrazen zdravotním pojištěním. Dnes totiž dochází v mnohých případech k tomu, že lékař nemůže pacientovi, který i třeba o to žádá, provést nákladnější výkon, protože mu to zákon prostě neumožňuje. Je zde zapotřebí říci, že nadstandard bude pacientovi poskytován pouze na jeho žádost a za výkon, který není hrazen zdravotním pojištěním. K tomuto účelu bude zřízena možnost připojištění, z kterého by si pacient nadstandard mohl platit. Mým osobním názorem je, že by mohla existovat také varianta „půjček pro nadstandard“ v případě, kdyby pacient nebyl připojištěn a nemohl zaplatit hotově. Vše je ovšem ještě v jednání. Druhá možnost je platba za nadstandard v hotovosti. Cílem je tedy poskytnout pacientům větší možnost výběru. Strana VV se zasazuje o to, aby nadstandard začal platit už od 1.1.2012 a rádi bychom viděli ČLK jako hlavního garanta nadstandardu.

Vedle nadstandardu, který uleví platbám z veřejného zdravotního pojištění, je další úsporou revize lékové politiky a restrukturalizace lůžek. V prvém případě musíme prosadit, aby nový zákon o cenách a úhradách léčiv začal opět platit již od 1.1. 2012, kdy zdravotnická zařízení nakupují mnohdy předražené léky. Dále budeme prosazovat jasnou restrikci nových farmakologických přípravků, které jasně neprokáží, že mají lepší vliv na léčbu než dosavadní přípravky. V druhém případě se dá ušetřit na zrušení některých lůžek, které souvisejí spíše s neefektivní organizací.

Reforma zdravotnictví je nutná. Vychází z nespokojenosti nedostatečných služeb pro jednoho a ze špatné zkušenosti s doktorem pro druhého. Musí se začít v principu samotného systému. Ďábel je totiž ukryt v detailu. S postupnou změnou systému se začne měnit i postoj společnosti ke zdravotnictví. Protože se jedná o obor se značným podílem morální a mravní integrity, která se od zdravotníků očekává, nelze tuto výseč lidské činnosti tak úplně přitlačit k absolutnímu tržnímu chování. Nelze jen poskytnout službu a jen za službu zaplatit. Nelze jen odoperovat pacienta a hned mu vystavit fakturu. Ve zdravotnictví toto není možné. Právě ovšem k velkému očekávání od lékařů a jiných zdravotníků je principiální, aby společnost pochopila, že zdravotnictví, stejně jako sektor energetiky nebo průmyslu nemůže být státem v úplné výši hrazen. Zdravotnictví není zadarmo a jeho nejnovější technologické postupy nemohou zadarmo být nabízeny stejně tak, jako nemůže nikdo od lékařů chtít, aby nás zadarmo léčili. Tato doba je pryč. I z tohoto důvodu ovšem stana VV jasně deklarovala, že reforma zdravotnictví není možná a nebude bez aktivního podílů lékařů a lékařského personálu. Toto byla zásadní podmínka pro navýšení jejich tarifních platů.