Pojednání o základech liberální strany a „sbližování s ČSSD“

V tomto blogu bych se rád věnoval  tématu, které s minulým příspěvkem o důchodové reformě jen zdánlivě nesouvisí. Po nedávné medializaci toho, že strana Věci Veřejné se sbližuje s ČSSD a nemůže být zároveň opozicí v koalici a zároveň sympatizovat s opozicí jako takovou mi došlo, že bych se měl k věci jasně vymezit a pár bodů  také osvětlit.

„ Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“, řekl Stuart Mill, jeden z posledních  otců liberálních myšlenek osvícenství. Na své ideové konferenci se strana VV zřetelně přihlásila k odkazu evropských liberálních stran, které myšlenky svobody, volného podnikání a vlády práva uznávají. Usnesli jsme se, že jsme stranou zakotvenou v politickém středu a svoboda je stěžejním krédem našeho ideového zakotvení. Je to naše platforma a princip, který vyznáváme. Protože ale končí tam, kde začíná svoboda druhého, znamená to, že člověk je a nejspíše i musí být solidární vůči svému okolí, vůči dalším lidem kolem nás.

Je nesmyslem být centristickou stranou? Anebo je to tím, že na to nejsme v českém prostředí zvyklí a lépe se nám orientuje v pravolevé ose politického spektra? Je to něco, co u nás nemá historii, něco, co neznáme a proto tomu nedůvěřujeme? Fakt, že strana VV se hlásí k politickému středu apriori neznamená, že je to strana bez názoru, že bychom nevěděli „ na jakou stranu“ se přidat. Dámy a pánové, musím zde říci a to upřímně, že my jsme si dali daleko větší ambici. Pro nás být v politickém středu znamená zastávat roli „balancéra“ v pravolevém prostředí. Vyrovnávat rapidní výkyvy a tupit ostré hroty. Svoboda ano, ale i ta má přeci své hranice a člověk prostě žije ve společenství, ať se mu to líbí nebo ne.

Dostávám se k jádru věci. To, co jsem, asi i mou chybou opomněl vysvětlit i našim voličům je způsob projednávání nejzásadnějších zákonů ve státě – systémové reformy. Takovou reformou je i reforma důchodová nebo zdravotní. Pokud bychom hypoteticky přijali letos v koalici tak, jak to máme v plánu, navrženou důchodovou reformu, začala by se pomalu rozjíždět od roku 2012. Systémové změny se vyznačují určitou setrvačností, tudíž etapa prvních dopadů na důchody občanů bude pociťována zhruba za 15 a více let.

Strana VV se jasně zavázala, že veškeré systémové reformy, tudíž reformu zdravotní, důchodovou a sociální bude řešit se všemi demokratickými stranami napříč politickým spektrem. ČSSD je stranou demokratickou. A proč považujeme za důležité s ní o tom přinejmenším diskutovat? Protože reformy měnící zaběhlé systémy nejsou věcí jen jedné vlády a mnohdy to není otázka ani dalších dvou následných vlád. Jde o naše příští generace, o naše děti, abychom jim umožnili se pohybovat v daleko spravedlivějším sociálním systému. Spravedlivější sociální systém pro VV znamená, že lidé, kteří pracují, mají děti a odvádí daně, by měli dostávat vyšší důchod a jiné i třeba daňové benefity než lidé, kteří pracovat můžou, ale nechtějí. Pro nás je spravedlivá zásluhovost. Je naší odpovědností další generaci v dnešním politickém spektru zajistit, že příští vláda neudělá revizionistický krok zpět.

Proto, a jen z těchto důvodů se strana VV rozhodla plnit to, proč šla do koalice. Řekli jsme jasně, že budeme vládou rozpočtové odpovědnosti. Pakliže máme být zodpovědní vůči další generaci, musíme polknout někdy až přebujelou stranickou vyhraněnost a vstoupit do dialogu s ostatními demokratickými stranami o zásadních věcech našeho státu. Pro tento účel to strana VV dělá a udělá to znovu, pokud bude potřeba. Pro úplnost, KSČM demokratickou stranou není a proto s ní o reformách nevyjednáváme. To jsem chtěl pouze pro upřesnění.