Bárta: Školství ČR klesá ve všech statistikách

Žákům, studentům ale v podstatě všem občanům ČR je třeba opakovaně nalévat čistého vína a neustále jim opakovat, že to s naším školstvím jde z kopce.

Nejedná se ale o sešup ojedinělý, nýbrž o dlouhodobý trend, jehož validita je podložena mezinárodními srovnávacími analýzami renomovaných institutů.  

Začátkem týdne jsem rozjel kampaň, jejímž cílem je upozornit na propad úrovně školství, který však není ojedinělý ani náhlý. Klesáme skoro na všech úrovních vzdělávání a dlouhodobě míříme mezi rozvojové státy, pokud tedy mezi nimi už nejsme. Statistiky jsou neúprosné. Kupříkladu v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra v kategorii kvalita základního vzdělávání jsme se jenom za poslední čtyři roky, kdy ministerstvo financí de facto ovládal Miroslav Kalousek, propadli z 15. místa na 55. místo! Tedy jinými slovy, pokud jsme v roce 2008 ve zmíněné kategorii sousedili s Dánskem a Rakouskem, dnes jsme z jedné strany atakováni Polskem a z druhé Botswanou.

V kategorii celková kvalita školství a vzdělávání jsme se za stejné období, tedy 2008-2012 propadli o 33 příček a to na dnešní nedůstojné 59. Místo, kde pro změnu sousedíme s Kambodžou a Ománem.

Královna věd

Není to tak dávno, kdy žáci základních a studenti středních škol patřili ke světové špičce ve znalostech matematiky. Ještě v roce 2008 jsme v této královně věd, jak bývá matematika pro své vlastnosti nazývána, byli dokonce osmí na světě. Standardy vzdělávání však během následujících let nikdo nehlídal, a tak se dnešnímu 78. místu vlastně nemůžeme ani divit. Nejen znalosti matematiky jsou ale čím dál slabší. V kategorii věda na školách jsme 36. z 59 hodnocených zemí a ve výuce jazyka nám patří až 40. Příčka. Podobná situace však vládne prakticky napříč celým oborem a potvrzuje ji i celá řada dalších mezinárodních srovnání.

Ve světle těchto zpráv působí paradoxně zpráva švýcarského institutu IMD, který chválí ČR za pozitivní reformy v rezortu, to se však ještě týkalo období, kdy v jeho čele stál ministr Josef Dobeš. Dnes jsou všechny tyto reformy novým ministrem Petrem Fialou již zastaveny nebo postupně zastavovány.

Peněz stále méně

Chyba je pochopitelně také ve výdajích na resort. Podle údajů této instituce dnes na školství utrácíme pouhá 4% HDP. Jen pro srovnání většina vyspělých evropských zemí se i přes krizi snaží udržovat výdaje na školství nad 5 a někde dokonce na 6% HDP. Ministr financí Miroslav Kalousek navíc v pondělí předložil novou verzi státního rozpočtu, která počítá s odlivem další půl miliardy, určené převážně na platy učitelů. Proto nelze očekávat příliv nových studentů pedagogiky.

Existuje vztah mezi úrovní školství a ekonomickou situací země. Nezbývá si klást stále dokola otázku. Jak bude vypadat hospodářská situace České republiky, když jde do školství stále méně peněz. S takovou nás čeká leda tak nevzdělanost a bída.