Zaslíbení Abrahamovi a jeho semeni.

Mnozí z nás známe biblický příběh o Abrahamovi a o Sáře, jak je zaznamenáno v 1. Mojžíšově 18. 1-19. V minulosti jsem si nedovedl představit to, že by žena mohla porodit dítě v devadesáti letech.

 Po pravdě řečeno, z lidského hlediska je to nemožné. U Boha však není nic nemožného. Pokud se zahloubáme dále do Božího slova, tak při pečlivém studiu, týkající se uvedeného příběhu o Abrahamovi a Sáře, nám bude vše objasněné.

Abrahamovi bylo sto let a Sáře devadesát let, když jim Bůh zaslíbil, že budou mít syna. Oni neměli spolu žádné děti. A reprodukční doba u Sáry již pominula. Přesto uvěřili Bohu, že jim dá dítě. Jak se to mohlo ale stát? Bůh musel něco u ní učinit, aby v tak starém věku mohla mít dítě.

Z lékařského hlediska vzato, On by musel dát do pořádku její lůno, dále posílit její srdce, aby vydržela porod, a také dát do jejích žláz mléko, jelikož vše už bylo vyschlé v tomto tak vysokém věku. Ale Bůh takto nepracuje, aby dával na staré tělo nové záplaty.

Pokud se zahloubáme dále do Božího slova zjistíme, že Bůh přeměnil Abrahama a Sáru z jejich stáří na mladého muže a mladou ženu. Vyplívá to z dalšího příběhu, kde je popsaná cesta z Mamre do Geraru, kterou Abraham se Sárou podnikli, jež je znamenáno v 1. Mojžíšově 20. Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;....

Podívejme se na tu cestu, kterou podnikli. Místo, kde se nacházeli, bylo  vzdálené  od místa, kam putovali, podíváme-li se na mapu, přes 400km. Putovali z Mamre do Geraru. Pro tak staré lidi to byla dlouhá cesta, a jít pěšky, či jet na oslu v tak vysokém věku? V té zemi, kam připutovali, žil mladý král jménem Abimelech. On hledal novou nevěstu, a zde přichází devadesátiletá stařenka Sára. On se do ní okamžitě zamiloval.

A protože Abraham králi řekl, že to je jeho sestra (byla to v podstatě jeho nevlastní sestra), tak si ji chtěl král vzít za ženu, přesto že jistě kolem něho bylo plno krásných mladých dívek. (Vidíte tu absurdnost?) Na tomto příběhu jasně vidíme, že ona byla znovu mladá a velmi krásná žena, když se tak králi zalíbila. A to je to, co Bůh zaslíbil Abrahamovi a jeho semeni. On nás vrátí zpět do mladých let. Byl to předobraz, co se stane při zmrtvýchvstání věřícím.

Pokud se vrátíme k uvedenému příběhu, víme, že Bůh nedopustil, aby si král Abimelech Sáru vzal za ženu, protože ona byla již manželkou Abrahama a měli mít spolu toho zaslíbeného syna.

V 1. Mojžíšově20. 3 -7 je napsáno: Ale přišel Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže.

Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ? Zdaž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to.

I řekl jemu Bůh ve snách: Já také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedal jsem se ji dotknouti.

Nyní tedy navrať ženu tu muži tomu; nebo prorok jest, a modlit se bude za tebe, a živ budeš. Pakli ji nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest.......

Dále pak v 1. Mojžíšově 21. 1 - 3 je napsáno:

Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jak byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.

Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kteréž předpověděl Bůh.

 A nazval jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák....

V Novém zákoně v Římanům 4. 18-24 je uvedeno:

Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takto bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.

A nezemdlev u víře, nepatřil na tělo již umrtvené, ježto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry také již umrtvený. Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu, jsa tím jist, že cokoli zaslíbil, mocen jest i učinit.

Protož počteno jest jemu to za spravedlnost.

Ale i pro nás, kterýmžto bude počteno za spravedlnost, věřícím v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých, kterýž vydán jest na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.