Knihu mi půjčil starší kamarád z vedlejšího domu, když mi

bylo šest, nebo sedm let (pak jsme se přestěhovali) ......... vím, že jsem ji přečetl několikrát a teprve pak jsem ji vrátil. Ilustrovaná byla asi od Ondřeje Sekory .......... Vysloveně jsem jí "žral"

Re: Knihu mi půjčil starší kamarád z vedlejšího domu, když mi

Screenshoty v článku jsou určitě ilustrace od Jiřího Trnky, sám jsem toto vydání kdysi měl. Vydání s ilustracemi od Ondřeje Sekory neznám a pochybuji, že takové existuje. Možná jste si to popletl - Broučci, jako Sekorovi knihy s tématikou hmyzu - Sekora byl mimo jiné uznávaným entomologem

Broučci

že vyšli naposledy v roce 1968? Co je to za blbost? vycházejí téměř každý rok...Já jsem je měla docela ráda, ale myslím si, že mi je táta při čtení upravoval, abch nebrečela.

Re: Broučci

Díky za příspěvek.   Vydání které se mně dostalo do ruky a které mám, je vydáno státním nakladatelstvím dětských knih-Praha 1968 v tvrdých deskách a většího formátu. Ilustrované Jiřím Trnkou. Velikost knížky je 200x320mm.  Jiná vydání v jiných formátech neznám, jelikož jsme od té doby venku.

Proč ti broučci

prosí Boha, aby se ho báli?

"Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás" (Cicero).

Re: Proč ti broučci

Pan Cicero určitě nemyslel Boha, ten se nás nebojí a v díle "Truchlivý" od J.A.Komenského vzkazuje nám:

"Já vím, že se o sebe bojíš a schováváš se za obecné dobro. Ale chceš-li být v bezpečí a ničeho se na světě nebát, poslechni tuto radu:

Svěř se mi zcela a se vším všudy do ochrany. Přijmu tě pod svá křídla a nedobude tě žádný, leda, kdo by mě přemohl."Předtím se uvádí:

"Přestaň svým mozkem činit rozdíl mezi štěstím a neštěstím a pokládej za štěstí všechno, co pochází z mé ruky, byť by se jednalo i o žalář, šibenici, hranici apod." Tzn. bezvýhradná pokora přijmout vše, nikoliv strach!

V tom je síla věřících. Od těch v arénách, které kdysi předhazovali lvům, až po ty z min.století, kteří v Jáchymovských dolech či v Leopoldově vydrželi léta strádání, nevinně. Takže můžeme Ho milovat a pokorně se jemu odevzdat. Zvláště když víme, že On se nebojí nás. S láskou a vírou se dostaví naděje a tak jak známo, umírá poslední.Bude líp.

Proč vlastně Beruška plakala?

To mi dodnes není jasné.

Knížku znám,

strašlivá kruťárna

Re: Knížku znám,

Autor knížky byl kněz, ale laskavý k dětem moc není.  Čtení je to přesmutné a depresivní.

Moje první setkání s Broučky

Re: Moje první setkání s Broučky

byla gramodeska načtená Karlem Högerem

Z knížky mi běhal mráz po zádech.

Broučky jsem měla za trest.

Už při zmínce o kouři v broučkových očičkách jsem se srdceryvně rozvlykala, Janinčinu smrt jsem už vůbec neprostála. Knihu jsem ocenila až mnohem později.

No jejda,

já si pamatuju Broučky z televizních večerníčků,když jsem byla malá.Pak jsem dostala knížečku-malou,nádherně ilustrovanou,od své hodné tchýně a četla jsem z ní dětem.Jsou to dneska už velcí klacci,ale pořád na to vzpomínají...Děkuji za milé připomenutí..

Re: No jejda,

Též díky za příspěvek. Tuto knížku, která je v pěkných deskách, věnovala k vánocům v roce 1970 moje sestra mé dceři, která žije v Jižní Karolíně. Má tři děti, ale bohužel česky neumějí. Přeji hezký večer.