Hranice vzplála tam na břehu Rýna a vy se ptáte kdo v těch plamenech....Tu písničku jsme zpívali u hořící hranice, jako na pámátku upálení mistra Jana Husa.
Husovým vzorem byl Viklef, jehož učení proniklo do Čech koncem 14. století. Hus veřejně obhajoval jeho knihy a tím si proti sobě poštval církevní vrchnost. John Viklef ( 1321-1384) Poznal význam Božího Slova a veřejně vyznal: ,,Pro mne může platit jen to, co je psáno v Bibli! Odmítl papežství a 30 let po své smrti byl prohlášen za kacíře.
Jan Hus byl římskokatolický kněz. Byl jedním z prvních reformátorů církve.Kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev a její nebiblické a dogmatické učení. Dnes když se podíváte na mravní úpadek katolické církve je to stále stejné, řekl bych i horší. Nedávno jedna jeptiška spolu s jinými vzpomínala, jak se úplně běžně stávaly oběťmi sexuálního obtěžování ze strany kněží: Řekla." „Když jsem jednou na kolenou drhla kartáčem chodbu, jeden z nich mě chytal za zadek, a nejen tam. A to, co říkal, se ani nedá veřejně zopakovat.“
Katolická církev označila Husovo učení za herezi a exkomunikovala jej v roce 1411. Byl vydán světské moci, k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež jan Pavel, že lituje kruté smrti Jana Husa, ale za reformátora církve ho neprohlásil.
Jan Hus pokud se jednalo víru, a o otázkách víry, vždy používal Bibli, která se mu stala jedinou autoritou. Ve svém komentáři napsal tento veršíček z Bible. Jana 8:31-32: ,, Hledej pravdu, slyš pravdu, uč pravdu, miluj pravdu, drž pravdu, obhajuj pravdu až do smrti!" Po obdrženém osvícení kázal z Bible a postavil se proti všezahrnujícímu nároku papežství. Jelikož měl naprosté zjevení od Všemohoucího Boha, neodvolal to co mu Bůh zjevil a nechal se za to upálit.
Když byl vynesen rozsudek trestu smrti katolickým koncilem v Konstanci, modlil se za odpuštění všem jeho nepřátelům pravdy.Pro Církev československou husitskou je výročí jeho smrti fakticky největším svátkem.
Stejně jako Ježíš se modlil: Luk 23:34.. Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí..... Tak i Jan Hus.
6. Července 1415 byl spoután, a na hranici v plamenech, svěřil svou duši svému Spasiteli.
Čest jeho památce.
