Kdybychom se mohli jen rozhlédnout kolem, pak uvidíte Boha na každém kroku, budete pozorovat Jeho svědectví denně. Žalmista v kapitole 10 verš 4 říká," Bezbožník pro pýchu tváři své říká: Bůh nedbá na nic. Všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
Jak svéhlavě, nevšímavě klopýtáme přes tyto věci, přes jejich jednoduchost? Proč, když každý strom nám káže? Když každá kytka nám káže? Každá zahrada nám káže. Celý svět je kázání pro nás. Bůh je Bůh, a my, ačkoli vidíme Jeho slávu, přesto pyšně po tom šlapeme, zaměňujíce tyto věci za jiné, a odvracíme náš zrak od pravých věcí, aby naše představivost byla zachvácena marnými věcmi tohoto světa, aby ukojila žádost ducha, který tím žije, a pak dovolujeme, aby řídila náš život. Jak bychom se měli raději zbavit tohoto ducha (světa) a dostat Ducha Božího. Veškerá příroda, všechno všude svědčí - nebesa, obloha. Cokoli, jakékoli Boží stvoření podává svědectví o Bohu pro Jeho účel: ukazujíce tu geniální, svrchovanou Inteligenci.
Přemýšlejme o stromu. Listí padá v roce, když přijde podzimní čas jako byl nyní. A vezměme si list; což je jako život. A my jsme, jestliže jsme, znovuzrození, jsme lupínek na Stromu Života.
A strom, který vidíme venku v lese má život, život v příhodný čas odchází z toho listu ven, protože čas pro list pominul. Život opustí ten list, a list odpadne potom, co ho ten život opustí. My všichni se o tom můžeme přesvědčit právě nyní, když se podíváme ven z oken, když život opustí list, listí opadává. A to je (jako naše)tělo, které pohřbíme.
Ale život, který byl v listu se vrátí zpátky odkud přišel, - dolů kmenem stromu do kořenů, a v kořenech zůstane až do další sezóny. V této sezóně se slunce oddálilo, neb země se oddálila od slunce a následuje oběžnou dráhou a jak se pohybuje a oddaluje, studená zima přichází na zem. Proto kořeny stromu drží život listu až do doby, než se země nakloní zpátky, a není nic, co by zabránilo nebo zadrželo, navrácení listu zpátky. On se vrátí tak jistě, jako se navrátí to slunce. Navrátí se zpátky. Ale než se vrátí, musí počkat na další sezónu.
A dnes máme velkolepé svědectví, svědectví o Bohu v Jeho stvoření. Protože když jsme v době pozemského života v porušitelném těle, ženíme se a zakládáme rodiny, vychováváme naše děti, to je život nebo období přirozeného života. Ale když jsme nově zrozeni shora, tělo se obrátí v prach, odkud přišlo, a duch se vrací tam, odkud on přišel, odejde nahoru, spíše odkud přišel, k Bohu, který ho daroval, a pak přijde další období. A sezóna, která přijde, bude nesmrtelné období. A když vzejde slunce Boží spravedlnosti s uzdravující mocí na Jeho křídlech, bude totálně nemožné, udržet déle ta těla v zemi. Oni vyjdou ven v záři Syna Božího. Samotná příroda o tom nese svědectví!
Takže, jestli jsme křesťany, a jsme-li zrození z Ducha, smrt nás nemůže více zadržet, než přivést k vítězství, jelikož toto staré, porušitelné tělo, nad kterým má satan stále moc, se obrátí v zemský prach. Ale když ta doba... Toto je špatné období; toto je porušitelné období smrti. Ale nesmrtelné období nastupuje. Když Nesmrtelný přijde, přinese sebou nesmrtelné duše, které se k Němu vrátily ze země, a ony znovu povstanou ve vzkříšení z mrtvých pro velké tisícileté Království a budou se třpytit v Jeho slávě.
Všechno na zemi vydává svědectví. Slunce vychází na východě a ukazuje počátek života; přejde přes oblohu a večer zapadne. Ráno se probudí ptáčci, oni švitoří, a jsou šťastní; my se cítíme svěží; večer, když slunce zapadá, jsme unavení. To nám dosvědčuje, že je zde život a smrt; den se narodil a den odchází pryč. Strom žil, listy odpadly. Bůh uchoval život v kořenech stromu, odkud ten život pochází, tam kde začal, dole v kořenech, šel dále, odešel do stínu země, znovu se vrací, vychází ven a přináší listí, aby odešel znovu zpátky, odkud přišel, jenom aby si odpočinul a vyšel v dalším období. Život malé květinky, která vyroste ze zapadlého semínka, se někam vrátí, kam, nemáme tušení. Ale i když veškerá dužina může vyrazit z toho semínka, a to semínko shnije v zemi, přesto přese všechno je tam život, který je uschován v zemi ku znovuvzkříšení. Všechno hovoří, vše vydává svědectví o Všemohoucím Bohu.
