Tajemství života?

Před sto padesáti lety chyběla přechodná forma mezi šimpanzem a člověkem. Dnes chybí přechodná forma mezi člověkem a neandrtálcem, mezi šimpanzem a australopitékem, mezi australopitékem a homohabilisem, mezi habilisem a erektem, mezi homo erektem a neandrtálcem, a asi by se našly i některé další chybějící přechodné formy.

Na naší Zemi i mimo ni je mnoho tajemství, která provokují lidskou zvídavost. Je pravdou, že mnohým tajemstvím se již v průběhu let přišlo na kloub. Přestala být tajemstvím a ukázalo se, že ve světle vědeckého poznání jde zcela o přirozené zákonitosti. V jiných případech se zase vědcům podařilo některá tajemství jen částečně poodkrýt, ale vlastní smysl zůstal dosud neobjasněn. Ještě dnes, téměř na sklonku 20. století, existuje celá řada jevů, které dosud nebyly objektivně prozkoumány, zůstávají tajemstvím. Pro tyto děje se vyslovují určité teorie, hypotézy (domněnky), které se obyčejně publikují takovým způsobem, že to u lidí dělá dojem, jako by již žádná tajemství neexistovala, že vše je vědeckou cestou osvětleno.

Mezi taková tajemství, která jsou opředena hypotézami, patří problém života. Dosud se nikomu nepodařilo vymyslet způsob, jak život "vyrobit" uměle. Velkým tajemstvím je nejen vznik života, ale i jeho nesmírná složitost. Mnohé již člověk pochopil a plně si uvědomuje, že stojí na jeho nejvyšší příčce. Přesto nevidí nebo nechce vidět stopy Stvořitele, a místo v něj věří v čirou náhodu a milióny let.

Dalším tajemstvím pro člověka je úžasná rozmanitost života. Jak rád by nejeden vědec dokázal, že se jedno vyvinulo z druhého, ale ono to nejde. Jak je to možné? Kdo rozlouskne oříšek tohoto tajemství?

Tajemstvím jsou také pudy a schopnosti, které pozorujeme v živé přírodě. Jakým způsobem došly tyto instinkty živočichů k takové dokonalosti? Jak dokázaly živé organismy rozpoznávat při svém údajném vývoji, že jejich výkony nejsou dosud ideální, že je nutno je vylepšovat, dokud nenabudou optimálních hodnot? Jakým způsobem se určité morfologické změny zakotvily v genetickém materiálu, aby mohly být přenášeny z generace na generaci?

Dalším tajemstvím jsou i vynálezy v živé přírodě, které lze aplikovat jako předlohu pro moderní techniku. Kolik lidské námahy, propočtů a projektů se musí udělat, než se zrodí jeden vynález. Je k tomu nezbytná inteligence. A najednou "matka příroda" je vymýšlí hravě - jen prý k tomu potřebuje čas - a milióny vynálezů jsou na světě.

Mezi dosud neobjasněná tajemství patří také původ člověka. Jak rád by nejeden vědec dokázal, že pochází ze zvířecích prapředků a vůbec z té jednobuněčné monéry, která vznikla sama od sebe. Co by za to dal, kdyby to mohl dokázat! Vymýšlí proto různé spekulace, objevily se dokonce i podvody, jen aby to vypadalo hodnověrně a nemusel uznat, že to zřejmě bylo úplně jinak, že člověk vyšel z Božích rukou.

Zvláštním tajemstvím je lidské tělo. Lékaři jej dokáži pitvat a určit příčinu úmrtí. Jeho anatomii se medici a zdravotníci učí nazpaměť' a při svém studiu žasnou nad složitostí, účelnosti a dokonalostí všech lidských orgánů. To všechno že vzniklo samo? Mozek, srdce, smyslové vjemy? To vše je obrovské tajemství. Jak to lze pochopit?

Skutečnost, že život je ohrožen a zaniká, už pro člověka tajemstvím není, protože - po pravdě řečeno - nemá čisté svědomí. V současné době vynakládá maximální úsilí a obrovské náklady, aby pozdvihl to, co už je v troskách. Bořit - to je dílo okamžiku, to uměli i barbaři, ale budovat - to vyžaduje velkou námahu. Aby to boření bylo důkladné, vynalezl člověk zbraně, kterými by bylo možno celou naši Zemi zničit mnohokrát za sebou.