Rozdíly mezi mužem a ženou.

Častou chybou nás všech je očekávání, že partner bude reagovat podobně nebo dokonce stejně jako já. Jen ti, kdo jsou schopni respektovat a přijmout rozdíly mezi pohlavími, mají naději že jejich láska neuvadne.

Základem dobrého manželství je komunikace, ale pod pojmem komunikace si muž a žena představuje něco zcela odlišného. Žena očekává, že muž bude pozitivně reagovat na její potřeby, tvořivost a podněty, ale pro muže není přirozené pečovat o společnou domácnost, chápat a respektovat pocity ženy. Muže jen málokdy napadne, že by mohl to či ono pro ženu udělat, pokud o to nepožádá. Žena se často cítí nedoceněna, přestože ze všech svých sil a dovedností pečuje o někoho, kdo péči přijímá jako naprostou samozřejmost a snad ji ani nevnímá. Žena, která se snaží přivést muže svým ženským způsobem k lepší spolupráci, dosáhne málokdy svého. Muži očekávají, že ženy budou uvažovat a jednat jako muži. Ženy očekávají, že muži budou cítit a jednat jako ženy. Názorně to vyjádřil Pavel Bartoš, když coby novopečený otec prohlásil: Zdenka naučí Anetku mluvit a já ji naučím myslet. Dnes Anetka nejen mluví, ale i myslí a víte jak? Žensky a po svém!

Nesprávné pochopení rozdílnosti v myšlení mužů a žen často interpretujeme osobně a negativně jako naschvály mužů. Nedocenění manželovy péče o rodinu, nevděk a neoprávněná kritika věčně nespokojených, rozmrzelých a hádavých žen muže unavuje. Dobrý manžel dovede ženě naslouchat a podle možností realizuje ženiny přání a touhy. Stojí to sice hodně potu a námahy, podobně jako postavit dům je dřina, ale vytvořit z domu domov umí jen žena. Nejmenovaný izraelský státník prohlásil: "Žádný národ, žádná kultura a žádná společnost se nemůže povznést nad myšlení žen". Ono biblické: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou", má obrovskou hloubku. Proto Hospodin Bůh utvořil ženu z žebra, aby spolu svorně žili bok po boku a vzájemně si pomáhali. Bez vzájemné spolupráce je život nedokonalý. Nedejme se obalamutit názory odborníků, kteří nám s apoštolským zápalem namlouvají, že manželství je zastaralou formou lidského soužití a jako nefunkční model jej dříve nebo později opustíme. Manželství není přežitek doby, dnes a denně do manželství vstupují tisíce dvojic, které mají hluboké neznalosti o manželském poslání. Myslím, že bychom měli manželství a rodinu pozorně studovat, srovnávat klady a zápory, abychom dokázali poznat, zda vztah dvou lidí je perspektivní, nebo je předem odsouzen k zániku. Věřím, že i u nás, podobně jako v Americe, nastane návrat k tradičním hodnotám, začne obnova rodinného života a manželského soužití. Dnes víme, že řešením současné krize rodiny a nespokojenosti žen se svým údělem není militantní feminismus, ani boj proti sexuálnímu harašení, ale potřeba návratu k Božím principům rodiny a výchovy.