lubavit@gmail.com

Bůh duch, který naplňuje veškerý vesmír si stvořil chrám tělo Ježíše ve kterém přebývá. Vy jste chrámem Ducha svatého a tak ke komu se modlíte? K tomu Duchu který přebývá ve vás. Ježíš je tělo chrám ve kterém přebývá Otec, který sešel dolů jako holubice do toho chrámu Ježíše. Ježíš řekl"Než Abraham byl já jsem." Kdo stvořil zemi? Bůh v podobě Krista Logos.Na zemi Bůh s námi Ježíš, nad námi Otec a v nás Duch svatý.On je ten zabitý Beránek, který je chrámem Boha. Když vstal z mrtvých, někteří pochybovali a on řekl Mat.28:18... Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi. Kdyby byla další oddělená osoba, tak je tím pádem bezmocná. Jméno Otce i Ducha i syna je Pán ježíš Kristus. Izaiáš to řekl výstižně 9:6.... nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný. Otec věčnosti, Kníže pokoje.

Re: lubavit@gmail.com

To nesedí už ze dvou důvodů

1) pokud ve mne je duch svatý a v Ježíšovi byl duch svatý, jak se liším já od Ježíše???

2) Jan 17:5 "A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět."

Tady se Ježíš modlí k Bohu Otci, podle Tvé interpretace tedy jako člověk. Přitom ale říká, že měl slávu u Boha dříve než byl svět. A v tu dobu Ježíš-člověk neexistoval. Tedy mluví jako Bůh a přitom mluví k Bohu otci ve druhé osobě. Totéž v 26. verši: "a já abych byl v nich" - opět nemůže mluvit tělesná schránka, ale samotná "božská osoba" Ježíše. Ale ta Božská osoba se modlí k Bohu Otci a proto s ním nemůže být totožná. Takže musí být "osoby" dvě, schopné komunikace spolu.

Ano - já se modlím k Bohu, který je ve mně. Pak ale vživotě neřeknu, že já jsem i v jiných lidech. V jiných lidech je Duch svatý, který je ve mně. Když říkám otčenáš, tak ho ale říkám já, ne ten Duch svatý ve mě (byť možná mi pomáhá :-)).

odvahu pane

Vážený pane,

projevte osobní odvahu tím, že uvedete svůj mail pro privátní dvoustrannou komunikaci. Neschovávejte se za idnes.

Za křesťana se nepovažuji, i když jsem byl pokřtěn, ale to je věc definice.

Myslím, že přesto Vám mám co říci. Nepleťte si duchovní probuzení s pouhými slovy. Bible apod. není sbírka zákonů a argumentace ala logici, zákoníci, právníci růstu duchovního rozměru v člověku pomáhá snad jen na samém počátku. Chcete-li se dostat (osobně, vnitřně) nad tento začátečnický šum, je vtipné jít nad slova.

Řečeno křesťansky objevit Krista v SOBĚ a ne v poučování jiných (to prospívá leda pochybnostem Ega). Jak po pokřtění Ježíše řekl svým žákům Jan Křtitel: "ON bude růst, já se budu umenšovat. " Tj. On (Kristus=láska=krása atd.) ve mně bude růst a já (mé Ego, moje sebestřednost, mé naprogramování vnějším světem atd.) se bude zmenšovat, až vymizí. Pro mě bylo poučení podobenství o hřivnách. Tou největší je život sám. Vykašlete se na pře s tradicí a vyjasněte si věci sám v sobě,

Re: odvahu pane

Dobrý den. Nemám továrnu na moudrost a ani se nemíním o něčem přít. Mojí podstatou je Bible. Vše ostaní co se nezakládá podle písma Svatého není z Boha. A proto je psáno: Matouše15:9... Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, přikázání lidská.To nemá nic společného s duchovním probuzením ale jenom jsem chtěl poukázat na to, že první církev pod vedením Krista neučila věci, které si člověk přidal.Takže stále platí Zjev. 22:18...Osvědčuji pak každému, kdož by slyšel slova proroctví knihy této, jestliže by kdo přidal k těmto věcem, žeť jemu přidá Bůh ran napsaných ve knize této. O tom co je přidáno, nebo ubráno se musí přesvědčit každý sám.

ehm

Než něco začněte kopírovat, zjištěte si prosím alespoň trochu fakta. Např. tzn. apokryfy (deuterokanonické knihy) byly vždy brány jako součást Bible (církev od začátku uznávala alexandrijský kodex). Lze to snadno doložit např. dochovanými opisy Septuaginty, které deuterokanonické knihy obsahují, dochovanými dokumenty ze synody v Římě a Kartágu etc...

Nebo prohlašování za svaté. Spojení svatý mučedník se objevuje už v Tertuliánových spisech (druhé století) a dalších dobových dokumentech (není to zdaleka jediná zmíňka, naopak v té době bylo mučednictví dosti aktuálním tématem), první oficiální svatořečení papežem bylo taktéž jindy, než uvádíte (o svatořečeních provedených biskupy nemluvě).

Stejnětak uctívání Marie je doloženo daleko dříve (např. reakce veřejnosti na koncil v Efezu, který potvrdil titul Theotokos (na úkor Christotokos), lateránská synoda, 2. konstantinopolský koncil i dřívější doklady...

Nemá smysl tu rozebírat vše, todle jsou jen nejzjevnější příklady...

Re: ehm

Jak už jsem se zmínil:

Následují bez bližšího vysvětlení vypsaná data (jež se ale nedají vždy přesně zjistit), kdy byly

zavedeny různé věci, které v raném křesťanství neexistovaly (L. J. King: House of Death …/Dům

smrti…/, str. 117-122):

Trojjedinnost Boha

Já věřím v trojjedinného Boha.

Oddělovat Boží osobu či ji nebiblicky rozdělovat je tak snadné, je to však nesprávné. OTÁZKA „Jak může Bůh být jeden a zároveň tři?“   Bůh je jen jeden! A přece má tři osoby: Otce, Syna a Ducha svatého. Bůh je jako slunce na obloze. Když pohlédneme do jeho záře, vidíme jedno slunce. A přesto naši planetu udržuje naživu slunce trojjediné. Má tři specifické složky: slunce samo, světlo a teplo.

V nynější době je Otec Bůh v nebi, Jeho Syn Ježíš Kristus sedí po Jeho pravici a Jeho Duch svatý činí své dílo zde na zemi jak je psáno v Písmu Svatém (Bibli).

"Každý kdo hledá, nalézá ......." Mat. 7:8

Myslím, p. Vít, že člověk, který miluje pravdu a spravedlnost a Boha opravdu upřímně a nezištně hledá, dříve či později se s pomocí Bible orientuje v tom, co je skutečným obsahem dobré zprávy o J.Kristu a co je nánosem a deformací na tomto poselství. Zejména proto, že Bůh o takové lidi skutečně pečuje, pomáhá jim a je schopný vyvést je z omylů.