- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Za života Ježíše zde na zemi, byl jedním takovým církevním členem mladý člověk - bohatý mládenec, který si myslel, že je na správné cestě k věčnému životu. Když se setkal s Ježíšem, dal mu tuto otázku. Luk.18.18 - Tehdy se ho kníže ( bohatý mládenec) zeptal „Dobrý mistře, co mám dělat, abych se stal dědicem věčného života?" Ježíš mu ale řekl: „ Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý – jen jediný, Bůh. Přikázání znáš:, Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, cti otce svého i matku." On odpověděl: „To všechno jsem dodržoval odmalička." „Chybí ti jen jedno," řekl mu Ježíš, když to uslyšel. „Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě." Jeho však ta slova velice zarmoutila. Byl totiž nesmírně bohatý.
To slovo - „Pojď a následuj mě"- byla ta nejlepší rada, kterou mohl dostat. Každý v životě někoho následuje, nebo něco následuje. Ale když někoho následujete, jste seznámeni s tím, koho následuje ta osoba, instituce nebo církev? Ap. Pavel řekl: 1.Kor.11. 1.. Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
Zmíněný mladý bohatý mládenec byl dobře vychován. Otec a matka mu dali to nejlepší vzdělání. On svou matku a otce za to ctil. Jeho rodiče byli bohatí a viděli se ve svém synu. Proto měl ambice ve svém životě něco dokázat. Též měl ale ambici dosáhnout věčného života. Proto přišel za Ježíšem a zeptal se ho, co má činit. On chtěl někoho následovat. Buď životní styl a jednání rodičů či jiných lidí, s kterými byl ve spojení, nebo následovat Krista. Při vší jeho dobrotě věděl, že nemá věčný život, přesto tu Kristovu výzvu – „pojď a následuj mě" – neposlechl, protože se neuměl oprostit od zdejších pozemských věcí. Neuměl prokázat milosrdenství chudým a rozdělit se s nimi třeba jen o jídlo. Kde on mohl být a kde je dnes.
Velice pěkně to je vysvětlené u příběhu o boháči a Lazarovi zaznamenané u Lukáše 16. 19 –31. „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do purpuru a kmentu a každého dne skvěle hodoval. Byl také jeden žebrák jménem Lazar, který ležel u jeho vrat plný vředů a toužil se najíst aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče. Dokonce i psi přicházeli a lízali mu vředy. Jednoho dne ten žebrák zemřel a andělé ho odnesli do Abrahamova náručí. Zemřel i onen boháč a byl pohřben. Když v pekle pozvedl v mukách oči, spatřil v dálce Abrahama a Lazara v jeho náručí. „Otče Abrahame," zvolal boháč, „smiluj se nade mnou! Pošli Lazara, ať smočí koneček prstu ve vodě a svlaží mi jazyk, vždyť tu v tom plameni hrozně trpím!" „Synu", odpověděl Abraham, „vzpomeň si, že sis v životě užil dobrých věcí, tak jako Lazar zlých. Teď ho tedy čeká potěšení, ale tebe trápení. Navíc mezi námi a vámi zeje veliká propast, aby ti, kdo by si přáli přejít odsud k vám nebo se snažili dostat odtamtud k nám, nemohli." A on na to řekl: „Prosím tě otče, pošli ho tedy do mého otcovského domu. Mám pět bratrů – ať je varuje, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk!" „Mají Mojžíše a proroky," řekl Abraham. „Ať poslouchají je!" „To ne, otče Abrahame," boháč na to. „Kdyby k nim ale přišel někdo z mrtvých, činili by pokání." On mu ale řekl: „Když neposlouchají Mojžíše a Proroky, nepřesvědčí je, ani kdyby někdo vstal z mrtvých."
Všimněte si, když on řekl: "Otče Abrahame..." Stále si pamatoval, že Abraham byl otec židů. Řekl: „Smiluj se nade mnou, a pošli Lazara.........." On měl ještě pět bratrů na zemi a nechtěl, aby se dostali do tohoto místa a prosil, aby poslal na zem Lazara. Jinými slovy, aby jim řekl o následování Krista. To jasně ukazuje, že když zemřeme, tak jsme stále při vědomí..............." On mu ale řekl: „Když neposlouchají Mojžíše a Proroky, nepřesvědčí je, ani kdyby někdo vstal z mrtvých." To jsou velice tvrdě řečená pádná slova.
Ten boháč respektoval desatero přikázání a přesto to nestačilo. Lidsky selhal. To nejhlavnější, co v jeho životě mělo nastat, bylo - oprostit se od pozemských věcí a následovat Ježíše Krista. Chovat se jako Ježíš Kristus.
Člověk se tady na zemi často ohlíží na jiné, aby se před ostatními nezesměšnil, neztratil respekt, přátelé, zaměstnání a v některých zemích i život. Je ale napsáno u Matouše 10.28 – Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. Vyplatí se tedy i nám všem uposlechnout té výzvy, kterou dal Ježíš onomu mládenci: „Pojď a následuj mě".
Další články autora |