Je víra v Boha pouhá berlička?

Bůh není víc než psychologická berlička, tužba , jen promítnutí imaginárního obrazu o nemž chceme věřit, že je pravdivý.

Tato námitka má závažnou logickou chybu. Není ani promyšlená ani domyšlená. Jak může někdo vědět, že Bůh není nic víc než berlička nebo imaginární promítnutý obraz, pakliže dotyčný skeptik nemá víc než extra znalost? Být si "jist", že lidské vědomí je hraniční čárou skutečnosti, a že nic za touto hranicí vědomí skutečně neexistuje, nutí dotyčného skeptika aby sám přelezl hraniční čáru lidského vědomí. Jestliže tvrdí, že za hranicí vědomí, tedy za hranicí "imaginárních představ o Bohu," není žádná realita, potom za hranicí vědomí musel asi být a vidět, že tam žádná realita, ani Bůh není. Jestliže však dotyčný skeptik má nějaký zvláštní vhled za čáru vědomí, potom vlastně přiznává. že naše vědomí není hranicí reality. Tato námitka poráží sama sebe. Ve skutečnosti, žádný skeptik žádný extra vhled za hranici vědomí nemá, proto je jeho námitka jen berlička, kterou podpírá svoje imaginární promítnutí svého materialistického světonázoru, protože jej nemůže jinak logicky dokázat. My jsme Boží existenci v posledních pěti pořadech dokázali mnoha způsoby, takže o berličce nemůže být ani řeč.

Biblická víra není zmatená, dává smysl. Někteří křesťané si myslí, že obhájit biblického Boha není zapotřebí. Souhlasím, že ani jeden důkaz nespasí. Naše úvahy však mohou odvalit balvany, které leží v cestě vyvolených skeptiků. Jestliže křesťané neobhájí svou víru, jak se na jejich víru budou dívat ostatní? Asi takto: "Víra je, když někdo věří něčemu co není pravda." Tolikrát jsem to už slyšel. Mnoho věřících má pouze víru ve víru, a neví proč věří tomu čemu věří. Jistě, věříme, protože si nás Bůh přitáhl, ne proto, že jsme se logicky rozhodli. Přesto nás vybavil i rozumem. Víra nemůže být slepá, přestože skrývá mnoho nepochopitelných tajemství.

Podíváme se na ostatní bohy které jsou skutečně jenom projekcí lidských přání. To můžeme říci zodpovědně, protože tito bozi nevyhovují vlastnostem Boha o kterém jsme doposud hovořili.

K pravému jedinému Bohu vede jenom jedna cesta. Cesta od Něho k nám. Od nás k Bohu totiž vede tolik cest kolik je lidí a určitě všechny jsou chybné. Jenom On nám může ukázat cestu k sobě tím, že nám přišel naproti. My cestu k Němu nikdy o své vůli nemůžeme najít, i kdybychom se snažili sebevíc.