Je věda pouze majetkem materialistů?

Nahlédnout do neviditelného světa genetických informací je nádherné dobrodružství nejen pro vědce materialisty, ale i pro ty, kdo milují Boží slovo a vědu součastně, aniž by selektivně vylučovali nejrůznější vědecké kategorie z oblasti biblické víry.Můžeme vystrnadit Stvořitele z laboratoří a vědeckých pracovišť? Je víra překážkou nebo přínosem?

V poslední době je to věda, především biochemie, molekulární biologie a genetika, která odhaluje úžasnou složitost a komplexnost života na molekulární úrovni. Mnozí vědci zjišťují, že Stvořitel - tedy inteligentní příčina -, stojí za existencí mikro i makro světa. Struktura molekulárního dění i těch nejjednodušších organismů paralyzuje dosavadní evoluční domněnky a učení o vzniku života. Otázky vědy a víry vyvolávají bouřlivé reakce v řadách teistů i ateistů.

Jen málokdo z nás si dovede představit množství genetických informací. Ve srovnání s množstvím informací, které můžeme získat z knih, telefonních seznamů, televizních a rozhlasových přijímačů, z počítačů, internetových sítí a satelitů vidíme, že každé z těchto médií představuje jen zlomek informací, které nese jedna setina kubického milimetru genetického materiálu. Přesto dnes žijí všude kolem nás miliony lidí, kteří jsou inteligentní, vzdělaní, informovaní o dění prostřednictvím nejmodernějších výzkumů, a přesto věří, že vše živé kolem nás nemá Stvořitele a je dílem náhody. Jak je to možné, že logicky uvažující lidé mají odvahu tvrdit, že život a přenos genetických informací se vyvinul bez příčiny, záměru a inteligence? A tak stojí proti sobě dva světonázory - teistický a materialistický. Je to právě věda, která usvědčuje materialisty z celé řady omylů.

První omyl materialistů spočívá v tvrzení o vzniku života. Evolucionisté umístili vznik života do vody. Poznatky biochemie možnost vzniku života v praoceánech nejen nepotvrzují, ale i vylučují. Boží slovo říká, že země vydala zvířata, a dodává - prach jsi a v prach se obrátíš, nikoli prach jsi a ve vodě se rozpustíš. I když rostliny a těla živočichů obsahují většinou vodu, nelze je ve vodě rozpustit a po smrti se z tělesných schránek stává zase jen prach země. Druhým omylem materialistů bylo tvrzení, že vznik života je dlouhodobý proces, kdy život vznikl z neživé hmoty. Dodnes tento zázrak nikdo nedokázal. Mitochondriální hodiny potvrzují něco zcela opačného a Boží slovo hovoří o tisících generací a o věčnosti.

Třetí mylný předpoklad o vzniku života je evoluční dogma vyučující postupný vývoj od jednoduchého ke složitějšímu a dokonalejšímu přirozeným výběrem. Takový model však popírá molekulární biologie.

I dnes platí, že existují tři druhy buněčného života, podle nějž je rozdělen veškerý život do tří říší - (1) bakterie; (2) rostliny a (3) živočichové. Řekli jsme si, že genetika je řečí života, v Bibli se říká, že na počátku bylo slovo a to slovo bylo u Boha. Bible je slovo života a o životě, i na molekulární úrovni se můžeme dozvědět leccos zajímavého. Náš profesor Anton Markoš, kandidát věd, napsal v časopise Vesmír 12/96 následující, cituji: "Celý genom je knihou napsanou s použitím slov, gramatických a pravopisných pravidel. Víme, že slova i pravidla jsou sdílena mnoha a často dokonce všemi organismy. Jakou část slovníku a pravidel však známe, to nám může odhalit jen analýza celé knihy. Navíc pořadí slov, vět, kapitol ... bývá striktně dodržováno u všech příslušníků jednoho druhu, blízce příbuzné druhy se však už mohou lišit pořadím těchto celků a dokonce velikostí celé knihy. Například čolci či liliovité rostliny mají ve svém genomu až desetkrát víc DNA než člověk, což jistě není mírou množství genů, ani to nic nevypovídá o evoluční úspěšnosti či pokročilosti těchto skupin."

Není to zvláštní, že lilie je v Bibli zmíněna v 9 verších celkem 17x? Proč právě lilie a ne růže či jiná okrasná květina? Víte proč? Asi proto, aby se nad její dokonalostí pozastavil nejen obyčejný milovník květin, ale i vědec a genetik. Lilie je symbolem čistoty, a jak je psáno v Bibli, překonává svojí krásou veškeré lidské tvoření a snažení. Nevěříte? Tak poslouchejte, co nám praví Boží slovo:

"Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní? Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení." (Mt 6,25-34)

To jsou srozumitelná slova života, slova povzbuzení, slova osvobození od každodenních starostí, katastrofických scénářů a spekulací. Ano, Boží slovo potvrzuje i nám, že slova i pravidla jsou sdílena nejen na molekulární úrovni všech organismů, ale i na duchovní úrovni celého lidstva.

Vědeckou i biblickou pravdou zůstává, že není podstatné samotné množství informací, které máme a známe, ale to, jak s nimi naložíme. Vědecké i duchovní informace se mohou stát slovem života, nebo slovem odsouzení. Přijde den, kdy budou otevřeny Boží knihy, kde jsou uloženy informace o každém z nás. Cituji:

Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. (Zj 20,12)