To do nás vtloukali komunisté. Ve škole nás učili, že náboženství vzniklo aby ovládalo masy. Dokonce byla písnička, poručíme větru dešti,kdy má pršet a kdy vát.
Ale my křesťané si můžeme položit otázku, proč je stát Izrael státem náboženským, proč Židé věří v Boha a proč je mezi nimi největší počet nositelů Nobelových cen. Astronaut, který vstoupil na měsíc se stal věřícím. Je mnoho věřících vědců, kteří zkoumají přírodu a vesmír. A tito vědci si kladou otázku, kdo to vše uvedl v pohyb a dodnes na to nemají odpověď.Ani jednou jsem neslyšel, že by věřili v náhody. A stejně tak i při zkoumání přírody, stavby rostlin, chování zvířat, polohy naší země, měsíce atd. Docházejí k závěru, že vše co je ve vesmíru má svůj řád, má inteligenci a to je důvod proč věří v Boha.
. C. Morrison - president newyorské Akademie umění a věd prohlásil.
Sedm důvodů proč jako vědec věřím v Boha.
Dejme tomu, že vložíte do kapsy deset mincí očíslovaných od jedné do deseti, a důkladně jimi zamícháte. A zkuste je vytahovat v pořadí od jedné do desíti vkládajíce vytaženou minci zase zpět a znovu jimi zamíchejte. Matematicky víme, že pravděpodobnost vytažení jedničky je 1:10, pravděpodobnost vytažení jedničky a hned dvojky je 1:100, vytažení jedničky, dvojky, trojky je 1:1000, a tak dále. Vaši naději, že byste vytáhli všech deset mincí podle pořadí od jedné do desíti, lze vyjádřit poměrem jedné ku deseti miliardám.
Podle podobné úvahy je třeba stejně přesných podmínek, aby mohl na Zemi existovat život a je vyloučeno, aby jejich vzájemné správné uspořádání bylo dílem náhody. Naše planeta se otáčí na rovníku kolem své osy rychlostí 1 666km za hodinu. Kdyby se otáčela jen 150 km za hodinu, naše dny a noci by byly jedenáctkrát delší a horké slunce by spálilo za den všechnu vegetaci a zbytek by se stal obětí dlouhé mrazivé noci.
Dále: Slunce, zdroj všeho života na Zemi má povrchovou teplotu 6 000°C a naše planeta je od něho právě natolik vzdálena, aby nás zahříval tento věčný žár, ale nespálil. Kdyby slunce vydávalo jen polovinu svého záření, mrzli bychom, a kdyby vydávalo o polovinu více, uhořeli bychom.
Zemská osa je nakloněna o 23°, čímž získáme 4 roční doby. Kdyby nebyla takto nakloněná, výpary z oceánu by se pohybovaly na sever a jih, a vytvořily by nesmírné plochy ledu.
Kdyby měsíc byl od nás vzdálen jen 100 000 km, mořský příliv by byl tak velký, že dvakrát denně by všechny světadíly byly úplně pod vodou, která by spláchla i nejvyšší horu.
Kdyby zemská kůra byla jen o tři metry silnější, nebylo by v ovzduší kyslíku, který by se spojil s jinými prvky na různé sloučeniny tvořící zemskou kůru, a nebylo by organického života.
Kdyby moře bylo jen o několik metrů hlubší, pohltilo by všechen náš kyslík a kysličník uhličitý, a nemohly by existovat žádné rostliny.
Nebo kdyby ovzduší bylo značně řidší, některé z meteorů, kterých se denně spaluje v ovzduší miliony, by dopadly na různé části země a založily by zde oheň.
Následkem těchto a spousty jiných okolností není ani jediná možnost z milionů, že by život na naši planetě vznikl náhodou.
Vynalézavost a přizpůsobivost života je projevem vševládnoucí nejvyšší inteligence.
