Je Bible Boží kniha, nebo lidská z lidí?

V Starém  zákoně je napsáno více než dva tisíce krát, jak proroci řekli: “Tak praví Pán.”  Jestliže nějaký člověk řekne: “Tak praví Pán,” pak  nemluví  tento člověk. Pokud by mluvil on, nebyl by prorokem; byl by pokrytcem, protože to by se nikdy nestalo. Byla by to šance 1 k miliónu  že by to mohli  uhádnout. Ale jestliže je to: “Tak praví Pán,” řekl to Pán Bůh. A tito muži, jakožto proroci, řekli: “To nejsem já, já s tím nemám nic společného, ale je to: ‘Tak praví Pán.’ ” A tak Bible je: “ Tak praví Pán,” skrze proroky.

 Kdyby to bylo z lidí tak by neodhalovala hřích lidí, kteří to psali.  Všimněte si těch lidí, kteří žili v její době, například  Abraham. On je nazván otcem víry.  Myslíte si, že Abraham by napsal tuto Knihu o sobě a své vlastní zbabělosti? Myslíte, že by tam mohl napsat, že tehdy ráno lhal králi a řekl, že to byla jeho sestra, zatímco to byla jeho manželka? Mohl by to napsat o  svých zbabělých skutcích,  kterých se dopustil?  Zcela jistě by to nikdy neudělal.

 A co s Jákobem a jeho podvodem? Ten malý podvodník, kterým byl Jákob. Copak člověk, nějaký žid, který dělá záznam o svém židovském bratrovi, podle kterého byl nazván celý Izrael, by si dovolil zaznamenat podvod spáchaný samotným otcem celého národa? Z Jákoba vzešli patriarchové; a z patriarchů vzešla pokolení. A ten základní kámen toho všeho, Bible ho odhaluje, jakožto podvodníka.  Myslíte si, že člověk by něco takového napsal?

 A co s člověkem, který psal o největším králi, kterého kdy na této zemi měli–poté, když byl David korunován králem–a dopustil se cizoložství? Copak tito Židé by někdy napsali o svém nejšlechetnějším králi,  že byl cizoložník?  Bible, která nazývá Davida cizoložníkem, zatímco byl králem Izraele, cizoložníkem. Ježíš měl být Synem Davidovým, samotným vrcholovým kamenem a jeho otec podle těla byl cizoložník. Židé by v této Knize nikdy nic takového nezaznamenali. Copak by člověk zaznamenal takové věci o sobě?

 Jak by mohl tak hrdý národ, jakým ve skutečnosti  Izrael byl (víte jak hrdi oni byli)–takový hrdý národ jako Izrael, jak by mohl jít a psát o své vlastní modloslužbě, psát o své vlastní vzpouře proti svému Bohu, psát o těchto špinavých a ohavných věcech, kterých se dopustili, jak by o tom mohli napsat do knihy? Oni by to zajisté zatajili. Oni by ukázali jenom ty dobré věci. Ale tato Bible říká, co je správné a co správné není. Všichni dobře ví, že Židé by nikdy nenapsali takovou knihu, o své vlastní nečistotě, modloslužbě, selhání a všem ostatním, co udělali. Nikdy by to nenapsali.  Kdo Ji potom psal?  Bible říká v epištole k Židům 1:1: “Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh k otcům skrze proroky.”

II. Timoteovi 3:16,

Veškeré Písmo [Ó, ano!] je vdechnuté [Proroci? Ne! Inspirace, a jaká?]... Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování, a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu. [II. Timoteovi 3:16, 17 Židům 1:1]   Všechna Písma jsou napsaná pod inspirací. Ježíš zde na zemi řekl, že nebe a země pominou, ale jeho Slovo nikoliv. On řekl, že veškerá Písma se musí naplnit. A tak tedy tato Kniha, to není písemnost  lidského původu;  jsou to Boží spisy napsané v knihách Bohem.

 Bůh si vybírá Svou církev, Své místo, Své proroky a vše, co s tím souvisí skrze předurčení. Skrze přezvědění předurčoval Své proroky. A když přišla ta doba, nechal Svého proroka přijít v tom stejném čase a inspiroval ho a jeho pomocí psal Bibli.  Bůh psal Bibli tak, že k tomu používal proroky, protože to je Jeho způsob. A proto to je Slovo Boží a nikoliv lidské.

 Bůh může promlouvat. Bůh může hovořit. Bůh může psát. On to nemusel dělat takovým způsobem, ale je to způsob, který si On sám k tomu zvolil. Nemusel to tak udělat, ale zvolil si to udělat tímto způsobem.  Můžete namítat: “Bůh psal svým prstem, svým vznešeným prstem těch deset přikázání.” A tak by to mohl Bůh napsat sám, kdyby si to jen přál.  Ale On si zvolil způsob, aby To napsal skrze proroky , protože oni byli Jeho atributy, Jeho Slovem, které skrze ně vyjadřoval, a to všechno bylo částí nebo částí Jeho samotného.Mohl psát pomocí Svého prstu, mohl vztáhnout prstem a psát po stěně v Babylóně: “Zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.” To napsal Svým vlastním prstem. [Daniel 5:5, 27]

 Bůh může mluvit.  On mluvil k Mojžíšovi na hoře z ohnivého keře.  On mluvil k Janovi ve formě holubice.  On řekl: “Toto je Můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.” On k Němu promlouval. Promluvil k Ježíšovi na hoře Proměnění v přítomnosti Petra, Jakuba a Jana. On je schopen mluvit; On není němý. Bůh je schopen mluvit, a tak promluvil k Ježíšovi na hoře Proměnění. A On promluvil k Ježíšovi i před celým, velikým zástupem lidí, když ti lidé řekli: “Zahřmělo.” Ale to byl Bůh, jenž promluvil k Ježíši. A téměř všechno, co bylo v Matouši, Markovi, Lukáši a Janovi napsáno, jsou Ježíšova slova. On je Bůh. A tak tedy Bůh může mluvit. [II. Mojžíšová 3:4 Matouš 3:17 Marek 1:11 Lukáš 3:22 Jan 12:29]

 Jednoho dne psal svými prsty do písku. On promlouval; kázal; prorokoval svými vlastními rty–dělal to Bůh když byl učiněn tělem a přebýval mezi námí, Bůh zjevený v těle. Jestliže mohl psát a mluvit, copak by jiným nemohl sdělit, co mají udělat?  Mohl k nim promlouvat lidským hlasem. On může psát a ukázat jim, co mají dělat. Také to udělal. A tak mnohokrát a mnoha způsoby promlouval Bůh k otcům skrze proroky. On řekl ve svých písmech, že ani jediná čárka ani jediný puntík nepomine, dokud se všechno nenaplní a potom to je projeveno. Pak to může pominout, protože to bylo projeveno, ale předtím to nemůže pominout. A samotné Slovo tělem bylo učiněno.  Nemůže to selhat, neboť je to Bůh, Bůh zjevený ve formě lidského těla. Tedy, proto mohl Ježíš říci: “Ti, ke kterým přišlo Boží Slovo, byli nazváni bohy, ti, kteří k vám promlouvali Boží Slovo,” řekl, “oni byli bohy.” Když byli proroci pomazáni Duchem Božím a přinášeli přesně Slovo Boží, pak se oni stávali bohy. Bylo to Boží Slovo, které skrze ně mluvilo. [Matouš 5:18 Jan 10:35 Židům