Bible pravdivé slovo Boží část I.

Dr. Clarence Larkin, mezinárodně uznávaná osobnost, ve své knize „Dispensational Truth"(„Pravdivé Boží řízení") dokázal, že při prvním příchodu Krista se až do posledního písmenka vyplnilo 109 proroctví ze Starého zákona. Uskutečněné proroctví potvrzuje, že Bible je božskéhopůvodu.

Chceme-li určitou věc zkoumat nebo o ní jednat, musíme k ní přistupovat bez averze (odporu) a předsudků. Jestliže theolog Carl Schneider píše: „Padělky začaly vznikat v novozákonní době a vznikají neustále," (K. Deschner: Der gefälschte Glaube/Padělaná víra/, str. 20) pak má pravdu. To však ještě zdaleka neznamená, že máme padělaný Nový zákon, znamená to však, že neoprávnění lidé již tehdy přednášeli a dodnes přednáší svá falešná učení a výklady. Navzdory všemu, co bylo překrouceno a čím se ještě budeme zabývat, zůstává originální Slovo navždy originálním Slovem. Co mají znamenat ty podvratné narážky, na padělané Petrovy epištoly a co ta nadmíru nehorázná poznámka: ta svatá kniha, Bible, oplývá falešnými důkazy"? (K. Deschner: Der gefälschte Glaube/ Padělaná víra/, str.20)

 To  je  neslýchané tvrzení a navíc ještě zlomyslná lež. Přitom se odvolávají na učence, kteří v tomto směru už všechno dobře připravili. Je to troufalost obviňovat autory Nového zákona z tvorby padělků a nazývat je podvodníky a všechny biblicky věřící lidi považovat za podvedené! Avšak takovými klamnými manévry nemůže být zářící pravda zatemněna.  Ovšem ti čtyři evangelisté byli prostí muži. To, že jejich zprávy vyznívají částečně rozdílně,přece pouze dokazuje, že jeden od druhého neopisovali. Každý psal, jak byl veden, podle toho, co osobně slyšel nebo prožil, nebo co mu případně jiní dosvědčili. Rozhodující jsou přece samotné dokázané skutečnosti, a ne s nimi spojené průvodní jevy.

Katolický theolog a překladatel Bible, Dr. Konstantin Rösch, znázornil rozličnost čtyř evangelií
čtyřmi živočišnými atributy: lvem, býkem, člověkem a orlem, jak jsou také popsáni ve Zj.4:6-8 a na jiných místech. Už Ireneus je označoval jako symboly pro čtyři evangelia, což převzal od prvotních křesťanů. Bible je přece psaná částečně v obrazech a podobenstvích. Matouš má tvář člověka,Marek lva, Lukáš býka a Jan orla. V Ezech. 1 je nám o těchto čtyřech bytostech řečeno, že všichni měli lidskou postavu (v. 5) a že pod jejich křídly byly lidské ruce Každý z těchto tvorů měl čtyři tváře, ale představoval se pouze s jednou z nich. Každé evangelium popisuje v jednotlivostech totéž vystupování Spasitele, a přesto má každé jinou podobu.

I když každá z těchto bytostí vystupuje s jinou tváří, uvnitř jsou všechny stejné. Právě tak je tomu se čtyřmi evangelii: uvnitř, vjádru jsou všechna stejná, ale jedno ukazuje Pána více jako Syna člověka; druhé zdůrazňuje Jeho Boží moc v symbolu lva, který je králem mezi zvířaty; třetí Jej představuje jako nositele břemen;čtvrté Jej charakterizuje jako orla, který se vznáší do božských sfér.
Jestli tedy jeden evangelista o nějaké věci píše a druhý ne, jestli jednomu připadalo něco velmi
důležité a druhému ne, to přece není podstatné. Jestliže jeden evangelista píše, že Pán nasytil sedmi chleby čtyři tisíce, a druhý, že sedmi chleby nasytil čtyři tisíce mužů, nepočítaje ženy a děti, pak mají oba pravdu. Jeden z nich zašel jen více do podrobností.

Jestliže jeden líčí, že před Jerichem byli uzdraveni dva slepci, a druhý popisuje, že byl uzdraven jeden slepec, pak zase mají oba pravdu Jeden evangelista byl při tom, když se to stalo, druhý jen potkal později jednoho z uzdravených a podal o tom zprávu. Jeden evangelista uvádí, že oba lotři, kteří byli ukřižováni s Kristem, se Mu rouhali (Mat.27:44), druhý píše, že jeden z nich, totiž ten po Jeho pravici, šel do sebe a zvolal:„Ježíši, vzpomeň mne" (Luk.23:39-42), a opět souhlasí obojí. Nejprve se rouhali oba, potom vposledním okamžiku jeden poznal, kdo je ten, který byl vedle něho ukřižován, a zvolal k Němu.

Kritikové nepochopili, jako i mnoho jiného, také tento výrok: „Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji!" Podle toho došli k závěru, že Ježíš po Své smrti musel být nejprve několik dnů v nebi, ačkoliv Písmo říká, že sestoupil do podsvětí. Oni prostě nepochopili, že až do ukřižování a do nabytí platnosti Nové smlouvy nebylo místo blažených nahoře ale dole. V Luk.16 je nám jasně řečeno, že místa blažených a neblažených byla rozdělena pouze propastí a že žádný nemohl přejít do druhé oblasti. Všichni, kteří doufali v přicházejícího Spasitele, byli drženi jako ve vězení a podle Mat.27 od 52. verše vstali společně s Kristem z mrtvých. Teprve od té doby se ráj, místo blažených, už nenalézá dole, ale nahoře. Kristus sestoupil dolů a při Svém výstupu nahoru vzal s sebou všechny ty, kteří věřili v Jeho příchod (Ef.4:8-10).

Zdroj: Svobodná misie.