Jó, ty stavy, kdy bych se, jak se říká "vzteky nejradši kousl do řiti" znám moc dobře.

Copak děti, počkejte až budete mít vnoučata. To je lék na všechny deprese!

Jak kdy.

Autorka je zřejmě v hluboké depresi, doufám, že svět kolem sebe nevnímá pořád tak

tak negativně. Jsou přece i hezké dny a chvilky, ty by měly vyvážit to, co je v našem

životě negativní. Musí být rovnováha jinak je zle .....

Chápu, jeden den může být tak špatný, že ho prožijeme ve vzteku.

A co zítra a pozítří???

zítra to určitě nebude tak horké, nemyslím si, že by se ve stavu intenzivního vzteku dalo přežít dlouho... :)

Jo jo, děti nás někdy dokážou protočit kousavým dozadu

A co vám na to radí váš lékař?

Nevím, dnešní zážitky budu líčit až v pondělí