Tady je i jiný fenomén a bylo by dost zajímavé, jak by společnost zvládala dnešní stav doby v situaci, jaká zde byla v roce třeba v roce 2. tisíce, kde zde byly jen tři televize, internet v plenkách a jen pro fandy ... . Dnes je situace zcela opačná, televize se specializují na určitý typ diváků, k tomu mají škálu odborníků na každý prd, na každý aktuální děj pořad, mediální psychologické profily svých diváků a dále je zde internet, sociální sítě a možnost individuálně vstupovat a vytvářet platformy. Do popředí se vlastně dostala jedna část společnosti. De facto media a internet zde "nahradil", či spíše zaplnil vakuum, po politických stranách, neboť společnost nemá společenské vrstvy, generační rozvíjení vlastnictví, hodnot, tradic, zkušeností a tím pádem podhoubí pro politické strany. Dnes určují voličskou preferenci bulvární media a vlastně máme mediokracii. Politik se nemůže "opřít" o svoji politickou společenskou základnu, dorost, ani vlastně zde není 3. pilíř společnosti, její duševní, duchovní, firemní ... elita. Tím pádem vlastně padla a šla do háje budoucnost, politika vytváření budoucího potenciálu, neboť ten je mnohdy na úkor dneška. Spíše zde jsou otevřeny dveře pro dalšího Fica či Erdogana. Otázka je, jak by u nás byla inflace, jestli by zde pokračovalo generační rozvíjení vlastnictví lehkého průmyslu i po roce 89, tedy čokoládovny, textilky, výroba různých spotřebičů a slaboproudá výroba. Tím pádem by část financi zůstala zde a k tomu jako za dob mocnářství či 1. republiky, fabrikant přispěl na rozvoj své obce, či jejich spolků. Dnes to musí vše vlastně dělat stát ... . Polsko a Maďarsko nešlo za určité hranice znárodnění a honu na živnostníky, sedláky, malovýrobou ... . Vláda vše musí složitě vyjednávat, tu s odbory, tu hospodářskou komorou, tu s kraji, tu se svazem obcí a měst tu ... . Pak jer pod silným tlakem bulvární medii, jak to že si politici dovolují vzít těm a tam to tohle a jak to že to není, tak, či onak jak to ukazují jejich odborníci ... .

Touto cestou, co navrhujete šlo i Polsko a Maďarsko.

Privatizovalo se tam zásadně pouze za peníze. Firmy se udržovaly dále při životě a tvrdě se kontrolovaly, jestli vykazují zisk .....

Podle přátel z Polska se podnik ocenil nejprve účetní cenou. Pokud znalec ocenil podnik na vyšší cenu , byla tato stanovena jako minimální - a firma se dražila, včetně aktuálního stavu zásob.

Místní banky zpravidla neposkytovaly úvěry na tuto privatizaci i když i tam se občas vyskytovaly vyjímky. Pokud privatizátor neuhradil, šel jeho veškerý majetek do konkurzu a banka prodala majetek někomu jinému - pokud o to projevil zájem.

Česká cesta privatizace byla nešťastná - a to také díky tomu, že ministerstva byla prolezlá korupčníky, kteří zastupovali stát a na privatizaci nejvíce vydělali, spolu s privatizátory.

Jen naprosté minimum existujících podniků, které prošly privatizací, funguje v původní podobě tak, jak to předpokládal privatizační projekt. Všechny firmy u nás nejen že prošly několika odluženími, bankovními podvody, ale i zásadní změnou vlastníků, či naprostou likvidací.

Tak vy byste chtěl výsledky této vlády s někým a něčím srovnávat ? Porovnávat výši inflace, vývoj HDP, růst zadlužení, ceny energií ......

Tak to ať vás ani nenapadne !!!!

Hlavním důvodem, proč jsou polské potraviny o 20 až 30 procent v samoobsluhách lacinější, je fakt, že vláda premiéra Mateusze Morawieckého na podzim zrušila daň z přidané hodnoty na potraviny na nulu a to do poloviny příštího roku. Takže toho využívají i Češi.

Když ono to není jen o potravinách. Jedná se třeba i o elektroniku, nebo stavební materiály. Jako příklad plastifikátor do betonu 5 l: cz 401kč pl 176kč doprava u obou za 100kč a takových rozdílů je více. Samozřejmě se to netýká všeho. S potravinami souhlasím,jen mi vše co jsem tam koupil připadalo takové chutnější a poctivější.