"Když něco nemůžeš změnit, tak to přejmenuj. Naštveš spoustu lidí !", říkala Jackie Onassisová, dříve Kennedyová a divoce se smála. Jistě by souhlasila, že kdo se směje naposled, směje se nejlíp a měnit cedule je velice zábavné.
To to trvalo, ale dočkáme se !
Ubohý manžel nespoutané rebelky Boženy, celník Josef Němec se dočká 140 let po smrti důstojného zvěčnění a dostane v Praze náměstí.
Budiž tím učiněna spravedlnost za všechny zástupy bezejmenných, drobných, zapomenutých, ušlápnutých, ale poctivých pracantů, kteří celý život dřeli, aby si jejich slavné manželky mohly vyhazovat z kopýtka, nakupovat v Pařížské, jezdit fiakrem z bytových seminářů na rauty, koncerty, vysedávat po nocích po barech, prozpěvovat sprostonárodní písně, chodit do baletu, na jógu, pilátes, do sauny, welnesy, koštovat moravské patoky a říkat tomu národpopisné studie, sbírat drby a klevetit na pavlači a říkat tomu chodit mezi lid a po nocích střídat milence pod záminkou, že život píše romány !
Nu, takové jsou osudy drahých, ale nemilovaných manželů slavných spisovatelek, pěvkyň, prvních houslistek, spotovkyň, primabalerín, vědkyň, soudkyň, prokurátorek:
Makej, plať a na nic se neptej!
Ano, "neobyčejný muž neobyčejné ženy", kterého jako Josefa nikdo nezná, jako muž slavné ženy, "ten od Boženy" si aspoň náměstí za všechny ty prachy, uražené a ponížené mužiky konečně zaslouží !
