Upřesnění

Kolem duševně nemocných se pohybují následující psycho profese:

Psychiatr - absolvent lékařské fakulty s atestací z psychiatrie. Zachází především se zjevným - poruchou ve floridní fázi a jeho doménou jsou léky.

Klinický psycholog - absolvent filozofické fakulty, klinickým se stává atestací (5ti letý studijní postgraduální program) a je nelékařským zdravotnickým pracovníkem. Zachází především s nezjevným (tedy před vypuknutím floridní fáze onemocnění a ve fázi remise), jeho doménou je přesné určování a diferenciální diagnóza jednotlivých nemocí, k tomu mu pomáhají klinicko psychologické metody a testy.

Hlavní důvod, proč se v psychiatrii nemluví o nadstandardu, je dle mého názoru vlastní klientela - duševní onemocnění jen zřídka souvisí s vyšší hladinou příjmů - těžko si budovat kariéru s duševní poruchou. Řečeno přirovnáním - psychiatrie není autosalón Jaguáru a nenabízíme tedy interiér ve standardní nebo rudé kůži, na psychiatrii učíme lidi bezpečně chodit a co nejméně padat.

čímž dejme tomu uvažujeme

Jen ty "skutečně duševně nemocné", těm asi musí být jedno  kolik má na pokoji spolupacientů, jak může pečovat o

svou hygienu, ..bezpředmětné jsou možnosti vycházek, atd..

Ale co ti co se na psychiatrii utekli schovat před kriminálem? Ti by si asi za nějaký nadstandard rádi připlatili..

co bude standard je jasné

chinin, klystýr a pouštění žilou. Možná že ještě poslední pomazání i když to spadá do rezortu církve.