Kůň má větší hlavu

V čem je mravní převaha fešáckého motorkáře nad fešákem za volantem, to voliči Motoristů nevysvětlíte. Nevěřící prostě odjakživa těžko chápou katechismus a neznají životopisy svatých. Obrácení sv. Havla na Pavla jim nic neříká.

Pokud jde o ovládání motocyklu, na to byl machr Havel řečený Gustav, legendární mistr silničního motosportu (1930-1967).

Z čehož dobře vidíme, že není Gustav jako Gustav Odkaz

Kolik toho najezdil na motorce Václav Havel, o tom se moc neví. Byl znám spíše jako vášnivý milovník motoru pěkně pod kapotou a prostovlasé jízdy v bezpečí kvalitní karosérie. S filozofickou otázkou, jestli není motocykl vlastně takový pokrokovější, morálnější bicykl neřkuli biocykl, s tím si hlavu nelámal. Odkaz

Uhlíková stopa Václava Havla a jeho určitý ostych vůči recyklaci je zvláštní kapitola sama o sobě. Zanechal po sobě hned 3 urny popela.

Popel exprezidenta se do jedné urny nevešel. Musel být rozdělen do tří

To je známá věc.

Méně známé je jeho ztotožnění se s uhlíkem, o kterém napsal pojednání slovutný apologeta Hejdánek : „(…) V mladších letech jsem se svými přáteli hrával společenskou hru „co by to bylo, kdyby to bylo“ – asi ji mnozí znají, možná i pod jiným jménem. V duchu této hry mi napadá jistě trochu podivná otázka: čím by byl Václav Havel, kdyby byl chemickým prvkem? Zdá se mi, že určitě uhlíkem. Právě uhlík se dovede jak přímo sám, tak s pomocí dalších prvků slučovat v nejrozmanitějších kombinacích s dalšími a dalšími prvky, a ovšem vždycky také sám se sebou, a dovede tak vytvářet nové chemické skutečnosti a otvírat stále další chemické možnosti, jakých se předtím málokdo třeba jen nadál. Dovede to dělat v malém i velkém, slučuje se v molekuly jednoduché i nesmírně složité: rád experimentuje, mnohé sloučeniny se mu nedaří, některé jsou vysloveně nepovedené a takřka se k ničemu nehodí, jiné jsou plné fantazie, překvapivých vlastností, a dokonce opravdového života. Skutečný život si bez uhlíku vůbec nedovedeme představit. Uhlík sám má ostatně, bez jiných prvků, několik podob, které se sobě na první pohled vůbec nepodobají. Chemik ovšem zná metodu, jak si ověřit jeho totožnost, ale jak ji má rozpoznat neznalec, když před sebou má jednou tuhu a podruhé diamant, ale někdy dokonce jen saze? ...“ Odkaz

Saze ?

Ano, legendární skupina Saze, hit Václava mám nejradši aneb ... „Když se Václav zasměje, vohejbaj se koleje...“

Jak se to stalo, že máme z ikony Václava Havla na Hradě Petra Pavla, to je zajímavá otázka, která vyznavače lepšího života bez uhlíku netrápí.

Kdo jiný než muž, který strávil celý život v zeleni, lépe rozumí otázkám životního prostředí ?

Vždyť i z Václava Havla, kdysi naivního disidenta, pacifisty a ničitele – konvertity československého zbrojního průmyslu se stal časem rozhodný zastánce silové politiky.

Někdy stačí vyměnit písmeno a kouzlo nechtěného vytvoří absurdní situaci, která pohne bránicí i municí.

Havel + Pavel ?

H+P ?

To je přece síla ! Přímo koňská ! Odkaz