Kecy, prdy, beďary aneb podle sebe soudím tebe

Čunek našetřil 3 a půl miliónu a většina národa mu nevěří. Kdo jsou ti, co si myslí, že je to nesmysl? Stačí se jen podívat na webové diskuse pod články na nejčtenějších serverech a hned víme, s kým máme tu čest a jak se věci doopravdy mají.

To, co nejvíc ryje do Čunkových peněz je především závist, závist a nic, než bezbřehá závist a z ní vyplývající nenávist, kterou si weboví a hospodští anonymní šťouralové, nakrmení mediálními bláboly, nesou ve své nevědomosti v sobě pevně zakořeněnou a protože jsou ve většině, sami sebe přesvědčili o tom, že mají "pravdu". Je nás přece víc! Ano, ale i velká blbost je zase jenom blbost, ať už je o ní přesvědčeno sebevětší množství blbců.

Toto nadávání se projevuje bezbřehým tlacháním bez jediného racionálního argumentu, stálým papouškováním toho, co už autorita blba řekla a blbec si to osvojil a považuje za svaté.

Uvažuje někdy někdo z těchto "mravokárců", že skutečnost může být jiná, že ačkoli oni toho sice nejsou, díky své lenosti a hlouposti, schopni, někdo přece jenom takové peníze může našetřit? NE! Když to nejde mě, tak přece nemůže ani nikdo jiný. Nikdy je to ani nenapadlo a přece to možné je.

Jako důkaz může posloužit jedna rodina, kterou dobře znám. Tatínek byl truhlář, maminka úřednice, nevychovali děti čtyři, jako Čunkovi, ale hned šest a přece se jim nikdy špatně nevedlo, vždy měli dostatek a když někdy ne, nestěžovali si a i ze skromných platů dokázali ušetřit. Netvrdím, že miliony, ale statisíce určitě. Trvalo to určitě dlouho, ale jen díky tomu, že berou peníze jako prostředek, ne jako cíl.

Kéž by takových mezi zasvěcenými přispěvovateli bylo víc.

Přeji Vám příjemný den.