Zapomínáte na skutečnost, že v úvěrové smlouvě jsou dvě strany a obě musí nést riziko ztráty. Když si věřitel nezajistí dobře úvěr, je to jen a jen jeho chyba. Když někdo v bance rozhodne o poskytnutí hypotéky ve výši 100% na základě současných vysokých příjmů a nevyhodnotí riziko, že se mohou den ze dne u dlužníka změnit, nese riziko banka. Když někdo poskytne úvěr , t.zv. sloučením a přefinancovaním současných úverů na zaklade zcela bykonstruovanývh informací dlužníka a dlužník pak nemůže splácet, je to jen a jen jeho vina, že si vše pořádně nevěřil.
Osobní bankrot, je instrument, který má být mementem pro nezodpovědné poskytovatele úvěrů, že mohou o své peníze přijít.
P.S. Proč si Řekové mohli tak dlouho půjčovat na zcela zbytné věci? No protože jim každý ochotně půjčoval. Jenže dnes nemá nikdo odvahu k tomu, aby Řecko bankrot vyhlásilo, i když je každému jasné, že dluhy nemůže nikdy splatit.
Je to stejný mechanismus: Když je někdo ochoten půjčovat, najde se vždy dost těch, kdo si půjčí.
Mně osobně starosti věřitelů nechávají v klidu.
