Spojené státy jsou nepřítel, nic si nenalhávejme

Zjevný nepřítel není tak nebezpečný jako domnělý přítel, který v krizi vrazí nůž do zad. Střežme se naivů, kteří vykládají výroky a činy Donalda Trumpa jako pouhou pěnu dní a tvrdí, že USA určitě dodrží obranné závazky.

USA po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce opustily 80. let trvající politiku zadržování Ruska a přešly do módu kolaborace s Putinem. Dovede si někdo představit Ronalda Reagana jak se ptá, co bude mít z potlačování Sovětského svazu (Ruska)? Nebo slyšel někdo od hrdinů amerických filmů (Den nezávislosti, Černý jestřáb sestřelen…) co za to, když budou bojovat se zlem? Během třiceti dnů se USA změnily v „ne přátelský“ stát k Evropě. Záblesky racionality některých opatření Donalda Trumpa, třeba proti migrantům, Green Dealu, maskují zlovolnost a hloupost většiny jeho kroků. Politici, novináři i část veřejnosti pro zběsilost tohoto obratu nepochopila následující fakt. USA již nejsou našim spojencem.

Pořád si namlouváme, že v případě ohrožení dojde ke splnění článku 5 smlouvy NATO. Jenže ten již americká administrativa výslovně popřela, a to odmítnutím jeho uplatnění v případě napadení evropských vojsk na Ukrajině. Střežme se naivů, kteří vykládají výroky a činy Donalda Trumpa jako pouhou pěnu dní a tvrdí, že USA určitě dodrží obranné závazky. To je ta nejhorší iluze. Zjevný nepřítel není tak nebezpečný jako domnělý přítel, který v krizi vrazí nůž do zad. Je to stejné jako se uvazovat se ke kotvě, která již není ukotvená.

Trump neměl a nemá na Rusko žádné páky, i kdyby měl, nechce je použít. Proti svému ruskému spojenci nehodlá Ukrajině dodat ani zbraně. Vždyť jí odmítl prodat (ne darovat) protiraketové systémy Patriot.

Zde se hodí malá vsuvka. Předtrumpovské dodávky zbraní z USA na Ukrajinu se děly převážně v režimu „půjčky a pronájmu“, který měl předobraz v zákoně z 11. března 1941. Umožňoval prezidentu Rooseveltovi „prodat, převést vlastnické právo, vyměnit, pronajmout, půjčit nebo jinak nakládat s jakýmkoli obranným artiklem jakékoli takové vládě (jejíž obranu prezident považuje za životně důležitou pro obranu Spojených států)“. Obrana Ukrajiny byla tedy do 20.ledna 2025 americkou administrativou považována za důležitou pro obranu Spojených států.

K požadavku Trumpa na neprodlené zaplacení těchto dodávek, který se ve světle předchozího odstavce jeví jako nelegitimní. „Dohody o půjčce a pronájmu po 2. světové válce stanovily splácení nikoli ve formě peněz nebo vráceného zboží, ale ve „společné akci zaměřené na vytvoření liberalizovaného mezinárodního ekonomického řádu v poválečném světě“. To znamená, že USA by byly „odměněny“, když by příjemce bojoval proti společnému nepříteli a připojil se ke světovým obchodním a diplomatickým agenturám“. Zdroj wikipedie, Půjčka a pronájem Odkaz

Současný americký prezident hodlá ukončit válku tím, že Ukrajinu donutí přijmout ruské podmínky kapitulace. Toto bylo zřejmé již 14 dnů po jeho inauguraci 20. ledna 2025 (Likvidace Evropy Donaldem Trumpem, 14.2.2025 Odkaz). Ruská přání směřují, dříve nebo později, k okupaci celé země. Jediné, na co se velkohubý Trump zmůže je brutální nátlak na slabšího. Takže očekávejme, že USA opět přestanou poskytovat informace, zastaví dodávky zbraní a vypnou jejich systémovou podporu. Bude na Evropě, zda se podrobí Trumpovi a tím i Rusku nebo vstoupí do speciální vojenské operace po boku Ukrajiny. Třeba nasazením letectva. Otázkou však zůstává, zda USA v zájmu Ruska neudělají to stejné i Evropě a nezastaví jí také dodávky zbraní a informací.

Ukrajina, země s nejsilnější armádou na kontinentě, se stala naším jediným spojence proti Rusku. (My neposkytujeme milosti Ukrajině, ale ona nám Odkaz). Vojenská pomoc této zemi by měla být logicky zahrnována do obranných výdajů každého člena NATO, protože nás brání před Ruskem. Při vhodném modelu spolupráce se Ukrajina může stát zbrojnicí Evropy. Disponuje střelami dlouhého doletu, vyrábí miliony dronů, produkuje za rok více samohybných houfnic než zbytek Evropy. Jde o stát, kde se bez byrokratických omezení, ve velkých sériích vyvíjí a vyrábí zbraně, které jsou technicky i finančně dostupné, fungují v reálném boji a v zájmu přežití státu jsou stále inovovány. Tuhle větu bychom měli mít neustále na paměti.

„Mírové“ zbrojovky zbytku světa, včetně Evropy, si v poklidu vyrábějí co chtějí (ať je to složité a nekompatibilní jak chce), kolik a za kolik chtějí. Zda jejich zbraně obstojí v reálném boji, zda jdou jednoduše udržovat a opravovat nebo „jde opravu Lakatoše“, to je vůbec nemusí zajímat. Prostě žádný podobný ekosystém jako Ukrajina v Evropě nemáme.

Po pravdě, evropské armády i US Army postrádají zkušenosti se současnou válkou. Na Donbase by bez začlenění do ukrajinských brigád a dodatečném protidronovém výcviku dopadly jako výlet středoškoláků. Drony přinesly na bojiště stejnou změnu paradigmatu jako kulomety a zákopy v 1. světové válce. (Zalužnyj: Drony, umělá inteligence a systém DELTA proměnil ukrajinskou armádu, 17.4.2025 Armádní noviny Odkaz) Znalosti, které Ukrajinci tři roky získávali za cenu krve, prostě nikdo jiný nemá. Je to vidět třeba ve zmatenosti českého ministerstva obrany, které hodlá nakupovat bojové drony, a to v situaci, kdy se na frontě objevují každé 2-3 měsíce jejich nové generace. Za 3 roky, kdy se možná, pokud nebude pro vady zrušeno, doberou k výsledku výběrového řízení, bude výsledek stejný, jako kdyby ke stíhacímu letectvu nakoupili dvojplošníky.

Po faktickém odchodu USA z NATO je nutné v alianci převzít velení nebo vytvořit paralelní struktury „euNATO“ a také trvat na odchodu amerických vojsk z Evropy. Od 20. ledna 2025 jsou zde stejně k ničemu. Představují bezpečnostní riziko, že stejně jako DJ Vance nebo Elon Musk bude US Army na pokyn z Bílého cirkusu zasahovat do vnitropolitického vývoje evropských zemí. V této souvislosti se objevuje kapitulantské kvílení, které nás má paralyzovat, co všechno Evropě chybí a jak je závislá na Spojených státech. Takže 540 milionů lidí v Unii, Spojeném království ve spojenectví s Ukrajinou se má bát 146 milionů Rusů? Jeden z nejbohatších kontinentů z obrovskými výrobními, výzkumnými kapacitami se má bát chudobince, který nic nedokáže nabídnout (kdo má co doma ruského), kromě sem tam nějakých zbraní umí „vyrábět“ jedině suroviny, ropu a zemní plyn. A nic z toho, jak se ukázalo, nepotřebujeme. Co měla Ukrajina k dispozici 24.února 2022?

Výhledově je nutné zavést s USA vízový styk. Nadešel také nejvyšší čas přesunout finanční rezervy a zásoby zlata ze Spojených států zpět do Evropy. Při současném „šílenství“ americké administrativy se podobně jako Ukrajina brzy dočkáme požadavku na zaplacení za pomoc v 1. a 2. světové válce, spojenectví ve studené válce, za řešení jugoslávské krize, za současnou i budoucí ochranu, za americký deficit obchodní bilance, za nové obchodní dohody….. Přistoupíme snad na závazek povinně kupovat od USA zbraně, které mohou kdykoliv znehodnotit či bez ohledu na ceny odebírat ropu a zkapalněný plyn, jejichž dodávky lze kdykoliv zastavit, jako to udělalo Rusko? Ve Washingtonu pro nás určitě také sestavují „dohody“ o nerostech? Dnes je možné všechno.

(Jenom malou poznámku k tomu, že Trumpovo chápání mezinárodního obchodu odpovídá učebnicím politické ekonomie marxismu-leninismu, době centrálního plánování a monopolu státu na obchodování. Ony totiž dnes spolu obchodují firmy a ne státy. Jak by Česko mohlo donutit Orlen nakupovat ropu z USA?).

Pokud dostatečně dlouho fyzicky přežijeme důsledky vlády Trumpa a formou protektorátu nepřevezme řízení našeho osudu Bílý dům nebo Kreml, musí se Evropa změnit. Bez určitého stupně faderalizace a společné evropské armády neuspějeme a 5 procent HDP na zbrojení bude nutnou spodní hranicí. Vždyť eliminace Hútíú a otevření Suezského průplavu představuje opravdu problém Evropy. V posttrumpovském světě nelze uspět bez minimálně deseti bojových uskupení s letadlovými loděmi, vojenskými základnami rozmístěnými po celém světě, kosmickými nosiči a výzvědnými družicemi a s počtem jaderných ponorek, atomových hlavic, letounů i konvenční výzbroje v paritě s USA. Spojené království a Francie nemohou sami nést z národních rozpočtů jaderné zbrojení, budování odpovídajících námořních a vesmírných sil (zde popis problému).

Poznámka na konec. Bohužel se vyplnilo to co jsem napsal 21.února 2022, před zahájením války v článku Proč (ne)mít evropskou armádu.

„V roce 2024 bude s pravděpodobností hraničící s jistotou opět zvolen do prezidentské funkce Donald Trump. Má čtyři roky na promýšlení trumpovské transformace Spojených států, msty vůči nepřátelům a hledání „stabilních géniů“ jeho formátu k dosazení do státní exekutivy. Trump svoji politiku „Amerika über alles“ dovede k dokonalosti, tedy k rozpadu vazeb s Německem, Francií, Velkou Británií. Určitě nepochopil, že pouze díky spojencům bude Amerika lídrem svobodného světa. Může se také stát, že Spojené státy v důsledku vnitřního rozpolcení přijdou o svoji akceschopnost, v nejhorší variantě se promění v dalšího nepřítele Evropy.“ Odkaz

Jestliže opustíme Ukrajinu, opustíme sami sebe.